Evropský týden vakcinace je v běhu

Evropský týden očkování, European Immunization Week (EIW), je tradiční součástí Světového týdne očkování, World Immunization Week. Koná se každoročně v posledním dubnovém týdnu pod záštitou Světové zdravotnické organizace (WHO), s cílem zvýšit povědomí o významu očkování a zvýšit proočkovanost. 19. ročník Evropského týdne očkování probíhá v termínu od 21. až 27. dubna.

Letošní ročník má zvláštní význam, neboť připomene 50. výročí založení Rozšířeného programu pro imunizaci (Expanded Programme on Immunization, EPI). Kampaň bude připomínat tento milník a bude upozorňovat na úspěchy EPI za posledních 5 desetiletí. Neboť za posledních 50 let se podařilo ochránit několik generací před vážnými nemocemi, kterým lze předcházet právě očkováním. Letošní ročník bude také zdůrazňovat naléhavou potřebu dosáhnout vysoké proočkovanosti v každé komunitě, aby se předešlo propuknutí různých chorob nyní i v budoucnu.

Světová zdravotnická organizace začala s Rozšířeným programem pro imunizaci v roce 1974, důvodem bylo, že méně než 5 % dětí na světě bylo plně očkováno vakcínou proti polioviru (RNA virus způsobující infekční onemocnění dětskou obrnou) a vakcínou proti spalničkám během prvních let života. Zavedením plošné vakcinace se podařilo podstatně snížit morbiditu a mortalitu, zároveň se podařilo snížit incidenci dětské mozkové obrny více než o 90 % počínaje rokem 1988 a o 70 % snížit mortalitu spojenou s virem spalniček od roku 2000 do roku 2008. Dalšího poklesu morbidity a mortality se podařilo a zřejmě ještě podaří dosáhnout implementací očkování proti Haemophilus influenzae typu B, proti viru hepatitidy B, očkování proti pneumokoku a rotavirům do národních očkovacích programů mnoha států.

Téma očkování je velmi aktuální i u nás. V Česku roste počet lidí nakažených černým kašlem, tuberkulózou nebo záškrtem. U černého kašle už se dá mluvit o epidemii. Čísla u tuberkulózy tak vysoká nejsou, protože k nakažení vede až dlouhodobý kontakt s nemocným s otevřenou formou choroby a také narušená vlastní imunita. Záškrt se ale šíří velice snadno a objevil se u nás znovu po 27 letech.

Na jaké další nemoci bychom si měli dávat pozor? „Dospělý člověk nebo starší či chronicky nemocný člověk je vysoce ohrožený nemocemi, které ve svém důsledku způsobují zápal plic, jako např. chřipka, pneumokoky. V současné době je už očkování proti RS virům, máme očkování proti covidu a to jsou všechno infekce, proti kterým se bychom se měli očkovat,“ vysvětluje MUDr. Zuzana Blechová z Kliniky infekčních nemocí 2. LF UK a Fakultní nemocnice Bulovka. „Potom jsou onemocnění vyrážková, a to jsou třeba spalničky či plané neštovice, kde sice nejsou většinou plicní komplikace, i když spalničkový zápal plic nebo i neštovicový zápal plic je velmi nebezpečný a život ohrožující, ale jsou tam komplikace, které mohou být pro život limitující anebo nést trvalé následky. Takže si myslím, že by každý měl taktéž být naočkovaný,“ dodává MUDr. Blechová v rozhovoru pro pro ČRo.

A jak jsme na tom s proočkovaností? Data z Ústavu zdravotnických informací a statistiky udávají, že např. proočkovanost proti pneumokokové infekci za rok 2021 u seniorů nad 65 let byla 25 %. Proočkovanost u dětí proti pneumokokové infekci do 7 měsíců narozených v daném roce u primovakcinovaných mírně vzrostla ze 72,3 % (ročník 2020) na 72,8 % (ročník 2021). U ročníku 2012 byla dokonce 77,9 %.