Konec odpadkoušů v Krkonoších? Lidé dali oficiální slib Krakonošovi

Pánovi hor byla ve Vrchlabí oficiálně předána kniha s podpisy lidí v souvislosti s aktivitou „Za Krkonoše bez odpadkoušů“, u jejíhož zrodu byl ministr životního prostředí Richard Brabec spolu s pracovníky Správy KRNAP. K závazku „Co si do hor přinesu, to si také odnesu“ se v ní svým podpisem připojilo téměř 7 500 lidí. Podle Krakonošových slov se jedná o největší akci tohoto druhu vůbec. Jeho další postoj bude záležet na tom, nakolik lidé svým slibům dostojí.

Petlahvoň odhozenec, plechovkovice nápojová, sáčkovec šustilka nebo nedopalek smrdutý. Budou tyto i další druhy odpadkoušů v Krkonoších brzy na vymření? Podle počtu podpisů pod slibem Krakonošovi, které Pán hor dnes obdržel v knižní podobě z rukou ředitele Správy KRNAP Robina Böhnische, to tak vypadá.

Dokument během víkendové akce v polovině července osobně podepsalo 6594 návštěvníků Krkonošského národního parku. Další stovky signatářů se už k závazku připojily přes facebookové stránky Není zvěř jako zvěř.

Slib Krakonošovi je dílčím výsledkem reakce na hrozbu naprostého uzavření Krkonoš „všemu lidskému neprostupnou mlhou“, což samotný Krakonoš napsal v otevřeném dopise, který česká média uveřejnila v polovině července. Důvodem těchto slov byla právě neúnosná situace se šířením odpadkoušů v krkonošské přírodě.

Následná návštěva na Ministerstvu životního prostředí a osobní angažování šéfa resortu Richarda Brabce přesvědčila Pána hor, že má dát lidstvu ještě jednu šanci. První částí nápravy měl být právě oficiálně sepsaný slib, kde se lidé zaváží, že již nebudou v Krkonoších nadále odhazovat odpadkouše. Všechny strany však zdůrazňují, že tím náprava současného neuspokojivého stavu skončit nesmí.

„Počet lidí, který se k naší výzvě připojil, nás potěšil. Když k tomu připočteme další podpisy, které průběžně přibyly také v online podobě, jde už o velice slušné číslo,“ uvedl ředitel Správy KRNAP Robin Böhnisch s tím, že jen o sběr podpisů třetí červencový víkend nešlo. „Ten víkend bylo v horách vyloženě čisto. Lidé pořádali na odpadkouše doslova hony, chlubili se nám se svými „úlovky“ a odnášeli si je s sebou. Pokud to takto vydrží, nemám o Krakonošovu spokojenost obavy. My pro to uděláme všechno. S podobnými osvětovými akcemi a kampaněmi, jako byla tato, totiž rozhodně nekončíme,“ uzavřel.

A co k tomu všemu říká sám Pán hor? „Lidé mě překvapili svým zájmem o hory. Nepamatuji si z minulosti ničeho podobného. Snahy si vážím, ale nemělo by zůstat jen u jedné akce“ nechal se slyšet Krakonoš. „Znám ale pokolení lidí. Každý darebák dokáže podepsat slib jen, aby se neřeklo. Váha slibu není proto někdy větší než u brka vlajícího ve větru. Budu proto dvojnásob kontrolovat, nakolik se lidé svého slova budou držet,“ zdůraznil s tím, že hrozba uzavření Krkonoš může být opět kdykoliv na pořadu dne: „Jako dobrý hospodář musím svůj revír za každou cenu chránit. A pokud zas a znovu uvidím, že odpadkouši zaneřádí mé hory, uzavřu je pro všechny a tentokrát už mě nikdo nepřemluví,“ dodal Krakonoš.

Ministerstvo životního prostředí si uvědomuje, že problém odpadkoušů se netýká pouze Krkonoš, ale i ostatních národních parků i obecně přírody jako takové, ale samozřejmě i našich měst a obcí. „Díky Krkonošskému národnímu parku za tuto kampaň. Sedm tisíc podepsaných lidí a k nim i všichni, co se o kampani doslechli, dostali šanci si lépe uvědomit zodpovědnost za hodnoty, které v  české krajině a přírodě máme. Byl bych pohádkově šťastný, kdyby tuhle zkušenost mohl udělat každý z nás. Jsem si jist, že čisté životní prostředí je klíčem k tomu, aby se nám i našim dětem lépe žilo. Važme si těchto míst a neničme si odhozenými odpadky,“ shrnul ministr Brabec.

Téma odpadkoušů, tedy odpadků pohozených ve volné přírodě, tak je nutné skloňovat i v budoucnu. Postoj k životnímu prostředí je třeba přehodnotit a každý z nás by měl začít u sebe a následně edukativně působit na ostatní. Uklidněním Krakonoše našimi podpisy to všechno nekončí. Byla to pouze jedna z mnoha cest, jak zastavit negativní dopad na estetiku našeho životního prostředí. Přivedla nás k uvědomění, že „dělám něco špatně“. Nezbývá než doufat, že se nám již nikdy nepodaří rozzuřit Pána hor nebo jakoukoliv další mocnou bytost.