Vyšehrad: Fylm není (bohužel) jen karikaturou ani satirou

Vyšehrad má za sebou covidové průtahy a jen málokdo věřil, že tvůrci dokáží nasbírat dostatek vtipů na celovečerní film. To, co funguje v seriálu, totiž nemusí fungovat v celovečerním filmu, ale podařilo se.

Ztvárnit neposlušného fotbalového génia Laviho by si možná tajně přál každý fanoušek tohoto sportu, ale nahlas to neřekne, i kdyby zájem měl. Nezbytné však bylo, aby měl ty správné dispozice a herecký talent, ale to nestačilo, musel také mít odvaha jít do slabomyslných scén i těch erotických, takže to nebyla role pro každého. Lavi v podání Jakuba Štáfka měl vše.

Ať už chceme nebo ne, palcové titulky v médiích často prozradí na české fotbalisty (nejen) více než by kdy chtěli přiznat. Ti, kteří alespoň trochu něco vědí o pozadí českého fotbalu, dokáží si v realitě představit i ty nejbizardnější scénky, o kterých mnozí pochybují, že se vůbec mohly stát, a nejen sportovní fandové okamžitě chápou některé narážky na nedořešená korupční kauzy z nejvyšších pater fotbalu. Většina z těch, které ve filmu jsou, už byly proprány, jen třeba méně rozvětveně i v seriózních plátcích.

Problémový Lavi nemá žádné rodinné vzory, ale jde mu od dětství dobře fotbal, díky kterému si žije nad poměry. Morálka a akceptovatelné způsoby mu nic moc neříkají, a tak opojen vlastní slávou přichází o svůj skvělý post na výsluní a končí v klubu, který je velmi, velmi hluboko pod jeho úroveň, ale nic jiného nezbývá, z něčeho žít musí

Lavi nemá tušení, že před devíti lety zplodil syna, který má naštěstí geny po své matce. Malý Richard mu otočí život vzhůru nohama. Lavi se bude snažit, i když ne od počátku, ale na druhé straně nemůžeme čekat naprostou změnu osobnosti, která je tak trochu mdlého rozumu, ale přeci jen něco pochopil, možná trochu dospěl, ale pořád je to jen Lavi. Krev však není voda a být otcem může být i fajn, tedy spíše sexy…

Pro někoho může být film jen spletí vulgárních scének, ve kterých šla s kůží na trh i blonďatá partnerka, v průběhu děje i manželka, Šárka Vaculíková, ale ať hodí kamenem, kdo není pokrytec a je přesvědčený, že tací mezi námi nejsou! S rolí agenta Jardy, podpantofláka, se skvěle sžil Jakub Prachař už v seriálové verzi a lepší už ani on sám by být nemohl. Obsazení tak nějak sedlo a bylo kompaktní.

Možná někomu nebudou některé scénky dávat smysl… Péče o syna zavání psychickým zanedbáváním a týráním, na někoho tam bude příliš vulgarismů, mnoho drog či hodně sexu, přesto se obdobné existence mezi námi objevují a psychoterapeuti jistě mohou potvrdit, že skutečně s obdobnými klienty pracují.

Nutno ještě podotknout, že vše bylo zdárně zarámováno i s muzikou a songy a svěží vítr zafoukal. Snímek můžeme zařadit mezi ty lepší komediální filmy, které u nás byly v posledních několika letech natočeny, u kterých se zasmějete nekorektním vtipům, možná právě pro nekorektnost, která je neoddělitelnou součástí našich životů, i když nemusí být v našem podání.

Lenka Žáčková