Ženy mají až třikrát víc nemocí z povolání kvůli přetěžování

Sedavé profese ničí populaci podobně jako „fyzicky náročná povolání“. Chronické bolesti mají už třicátníci – muži i ženy – doktoři, IT odborníci, vysocí manažeři nebo učitelé. Společným faktorem rizikových profesí je pohybový stereotyp.

Jaká povolání jsou fyzicky náročná? Z pohledu fyzioterapeuta jakákoli, která vyžadují rutinní pohyby a nutí člověka setrvávat v pozicích mimo ideální napřímení. To zahrnuje širokou škálu profesí. „Za velmi častou příčinu bolestí je obecně považováno přetěžování celého pohybového aparátu. Může se jednat o dynamické pohyby stále jedním směrem nebo setrvání statické, to jest stále v jedné pozici po dlouhou dobu bez kompenzace pohybem. Při dlouhém sezení trpí nejčastěji páteř. A nemusí se jednat jen o práci na počítači. Ohroženou skupinou jsou řidiči, švadleny, hudebníci, rukodělní výrobci. Dále pak opraváři, instalatéři, malíři pokojů, ti všichni se musí tisíckrát natáhnout, naklonit a dlouze pracovat v poloze škodlivé pro páteř,“ uvedla hlavní fyzioterapeutka FYZIOkliniky Iva Bílková.

Podle odbornice se problémy pracovníků ve fyzicky náročných profesích a těch sedících příliš neliší. Vždy jde o souhrn patologických mechanismů v těle, které vznikly ze stereotypních pozic a nadměrné zátěže. „Je paradoxní, že dělník s krumpáčem si obvykle dokáže měnit pracovní polohy lépe než člověk zabraný do práce na počítači. Stejnou zátěží, jakou představuje pro páteř dlouhodobý sed, je ale i trvalý stoj, a to pro celý pohybový aparát, kyčle, kolena a další. Například kadeřnice, která může stát vzpřímeně, má při stříhání stále zdvižené ruce, zatěžuje svaly šíje a vznikají bolesti ramene. Důležité je proto uvědomit si, jaké svalové skupiny při práci zatěžujeme, a dopřát tělu kompenzační protažení,“ podotkla Iva Bílková.

Do každodenních aktivit je vhodné zařadit strečinkové cviky na oblasti, které ve svém povolání nadužíváme, jelikož právě v těchto skupinách svalů máme pravděpodobně svalová vlákna zkrácena. „Každá svižná chůze, běh či jiný sport a aktivita, která zapojuje rovnoměrně všechny svaly, se počítá. V opačném případě se bolesti páteře objeví spíš dříve, nejčastěji mezi 20. a 55. rokem života. Bolesti kloubů nastupují častěji až po padesátce a stupňují se do vyššího věku,“ řekla Iva Bílková.

Potíže způsobené fyzikálními faktory patří hned po nemocech dýchacích cest k nejčastějším důvodům pracovní neschopnosti. U mužů bývá nejčastější příčinou práce s vibračními nástroji, mnohem rozšířenější jsou ale nemoci z dlouhodobé nadměrné jednostranné zátěže (DNJZ) a ty postihují převážně ženy.

Například v roce 2021 podle šetření Státního zdravotního ústavu ženy „předčily“ muže v nemocech periferních nervů téměř trojnásobně, v nemocech úponů, šlach, vazů nebo kloubů z přetěžování končetin dvojnásobně. „Problémy bych nedělila podle pohlaví, ale je pravda, že určitým rizikovým povoláním obecně dominují ženy. Velmi častý je například syndrom karpálního tunelu, kterým obvykle trpí například krejčové, švadleny, pracovnice v gastronomii či v úklidových službách. Dalším hojným onemocněním je artróza drobných kloubů ruky, která je častá u účetních, fyzioterapeutek, učitelek nebo zdravotnic,“ doplnila Iva Bílková.

Stejně jako už zmíněné „ženské profese“ ale mohou trpět úžinovými syndromy z přetěžování končetin i muži. „Bolesti ramen, šíje a loktů často pociťují kováři, truhláři, obráběči kovů, sklenáři, problémy mívají také skladníci, zaměstnanci ve výrobě či dělníci. Velmi častým onemocněním je i tenisový či golfový loket, který postihuje jak pracující s vibračními nástroji, které přenášejí vibrace do svalů předloktí, tak administrativní a IT pracovníky, kteří pracují s myší a klávesnicí. Jako nemoc z povolání bývají časté také všechny syndromy zmrzlého ramene, kterými obvykle trpí v důsledku setrvávání ve statické pozici chirurgové nebo stomatologové a další. Téměř každá profese má zkrátka ‚své‘ patologie a je jen na nás, zda je necháme rozvinout, anebo věnujeme pár minut jejich kompenzaci,“ dodala Iva Bílková.

Tab1.: Vývoj počtu hlášených případů nemocí z povolání v letech 2019-2021

Nemoci z povolání

2021

2020

2019

muži

ženy

muži

ženy

muži

ženy

NzP způsobené fyzikálními faktory

349

480

527

181

168

249

231

286

241

- z toho nemoci z vibrací

103

145

155

100

3

136

9

140

15

- z toho nemoci z DNJZ

233

316

346

69

164

94

222

120

226

Zdroj: Státní zdravotní ústav