Alibistická reforma primární péče? Ministerstvo zdravotnictví pod palbou kritiky ambulantních specialistů

Ambulantní specialisté se bouří. Jejich nedostatek, malá motivace lékařů atestovat v některých lékařských oborech či reforma primární péče, jejíž součástí má být změna vzájemných kompetencí ambulantních specialistů a praktických lékařů – patří mezi ty nejpalčivější problémy. Vadí jim ale i to, že vláda v prosinci 2023 podle nich pouze přesunula finanční prostředky z letošního rozpočtu Všeobecné zdravotní pojišťovny na platy lékařů v nemocnicích, ale tíživý problém nevyřešila. A ublížila tak prý mladým i soukromým lékařům. Sdružení ambulantních specialistů (SAS) proto žádá premiéra o schůzku. V otevřeném dopise, který mu zaslal předseda SAS Zorjan Jojko, stojí, že Ministerstvo zdravotnictví dlouhodobě ignoruje potřeby ambulantních specialistů.

Ambulantní specialisté měli pro rok 2023 úhradovou vyhláškou Ministerstva zdravotnictví nastavený deficitní systém financování poskytované péče. Ten ještě více prohlubuje vyhláška platná pro rok 2024. „V listopadu minulého roku jsme začali jednat se zdravotními pojišťovnami. Jednání bohužel neproběhlo ke spokojenosti obou stran. Důvodem byla podle nás předchozí dohoda České lékařské komory a Lékařského odborového klubu s premiérem a ministrem zdravotnictví, která jim měla tzv. zalepit ústa. Důsledkem nebylo nic jiného než prachobyčejný přesun finančních prostředků uvnitř systému všeobecného zdravotního pojištění z jedné hromádky – tedy i z té naší – na druhou hromádku, tedy do nemocnic na platy lékařů,“ popisuje MUDr. Zorjan Jojko, předseda Sdružení ambulantních specialistů, a dodává: „Dohoda problém v žádném případě nevyřešila, naopak. Nepomohla mladým lékařům, a těm soukromým ublížila. A tím ubližuje i jejich pacientům.“

Specialisté stárnou, ministerstvo to neřeší

Podle SAS se Ministerstvo zdravotnictví soustředí pouze na řešení problémů v primární péči, ale stejný problém jako praktičtí lékaři mají i ambulantní specialisté. I oni totiž stárnou a mladí se na jejich místa zrovna nehrnou. Mezi ambulantními specialisty tak chybí například chirurgové, internisté, pneumologové, urologové či dětští psychiatři. „Ani další obory na tom nejsou o moc lépe. V dnešní době je bohužel normální, že pacienti nemohou sehnat ambulantního specialistu. A když už ho seženou, mohu čekat na specializované vyšetření řádově i několik měsíců. Tíživým problémem je i to, že 43 % specialistů je dnes v důchodovém věku. Pro srovnání – v roce 2015 to bylo pouze 37 %. Vzhledem k tomu, že klesá počet atestovaných lékařů, kteří mají zájem specializovat se například na diabetologii, nefrologii či pneumologii, je zásadně ohrožen proces přirozené obměny lékařů v těchto oborech,“ vysvětluje MUDr. Jojko. Odhaduje, že do roku 2030 bude chybět minimálně 25 % specialistů.

SAS: MZ jedná o nás bez nás

Sdružení ambulantních specialistů kriticky reaguje i na záměry úprav vzájemných kompetencí ambulantních specialistů a praktických lékařů z rukou MZ. Ministerstvo ale, zdá se, hraje mrtvého brouka. „Patnáctého února jsme přišli na jednání Ministerstva zdravotnictví. Zjistili jsme, že bylo zrušeno, což jsme se ale dozvěděli až na místě. Náhradní termín stanoven nebyl. Vše nasvědčuje tomu, že diskuze o reformě primární péče na půdě ministerstva proběhne ‚o nás bez nás‘. Nebudeme se tak moct vyjádřit k problémům, které se nás nesporně týkají, resp. k jejichž projednání máme jednoznačný mandát. Je tedy pochopitelné, že takový postup se nám nelíbí a protestujeme proti němu,“ říká Jojko.

Ambulantním specialistům vadí návrh navýšit kompetence praktiků (zvažovaný je tzv. gate-keeping, to znamená, že praktický lékař by rozhodoval o tom, zda, resp. kdy se pacient bude moci objednat k dalšímu odborníkovi) v době, kdy jim zároveň byl zkrácen vzdělávací program na 3 roky. Pro srovnání – u jiných odborností je běžná doba od promoce k atestaci 4,5 až 5 let. Specialisté tvrdí, že mladí praktičtí lékaři budou v zájmu potřebné kvality péče spíše potřebovat pomoc zkušenějších ambulantních specialistů ve svém okolí, než že by sami určovali, kterého pacienta jim pošlou a kterého ne. Dalším bodem k projednání je například i fakt, že úhrada péče praktických lékařů je dnes již vyšší než specialistů se srovnatelnými náklady na jejich práci. Přesun pacientů od ambulantních specialistů k praktickým lékařům by tedy znamenal zbytečné zdražení péče. „Jsou-li volné finanční prostředky ve zdravotnickém systému, dáváme ke zvážení rozšíření rozsahu hrazených preventivních prohlídek zdravotními pojišťovnami, a to o preventivní výkony prováděné ambulantními specialisty. Ti mají nezastupitelné místo v systému zdravotní péče v České republice a je třeba jim dát k práci takové podmínky, aby uspokojili poptávku pacientů a současně jim byli schopni zajistit potřebnou péči v plné kvalitě,“ uzavírá MUDr. Zorjan Jojko.