Martin Matěj (31 let), je synem spolumajitele společnosti Probio Karla Matěje. Aktuálně žije v Praze. Vystudoval gymnázium. Zajímá se o focení, natáčení, gastronomii. Je podnikatelem na volné noze, fotí a natáčí pro ekologické organizace jako PROBIO, Czech Organics, Farmářská škola, AMPI, LOVIMEBIO. Trochu vyhořelý ze všech těch natáčení začal něco dělat rukama a letos nejdříve stážoval a pak pracoval pro zeme-projekt.cz, kde vařil společně s ostatními členy.

Proč vás přitáhlo bio, a ne konvence?

Když jsme byli děti, tak si myslím, že si táta přál, abychom jedli zdravě, ale přijde mi, že čím víc dětem někdo něco cpe, tím více proti tomu mají odpor a chtějí pravý opak. A tak jsme někdy byli rádi, když jel táta na služební cestu a my si mohli dát párky a podobné „nezdravé“ věci. Že je bio strava důležitá, jsem si musel uvědomit sám a asi to bylo v období, kdy jsem přestal cestovat a chtěl jsem něco tvořit pro ostatní lidi. Začal jsem fotit a točit pro PROBIO a to mě dostalo i k tvorbě obsahu pro další organizace a zemědělce. Když jsem měl možnost naživo vidět a slyšet jejich příběhy a důvody, proč se věnují produkci biopotravin, tak už jsem si nedokázal odmyslet, že bych nepřemýšlel nad původem potravin, které jím, protože mi to přijde důležité v tolika směrech. Může to ovlivňovat naše zdraví, vzhled krajiny, v níž žijeme, přirozenější život zvířat, která konzumujeme.

Určitě slýcháte, že… „bio je marketing, bio je nálepka, aby se to lépe prodávalo, bio je podvod, apod.“ – jak to vnímáte?

Myslím, že někdo je schopný si to spočítat a používat bio jako marketing nebo nějakým způsobem obcházet pravidla. Ale měl jsem možnost při natáčeních potkat tolik zemědělců, kteří svoji práci dělají opravdu srdcem, a bylo vidět, že jejich zvířata vypadají spokojeně a zdravě. Krajina kolem jejich farem byla rozmanitá a živá. To je podle mě jedna z nejdůležitějších věcí, co může spotřebitel udělat. Objevit farmy ve svém okolí a jít se na ně sám podívat, pokud je to možné. Existuje třeba adresář farmářů na webu Hnutí Duha, kde si může člověk najít farmy různých zaměření. Ale myslím si, že bio certifikace by měla oproti konvenci znamenat lepší podmínky pro chovaná zvířata i menší negativní dopady na krajinu, v níž hospodaří.

Malá Greta Thunberg ze Stockholmu rozpoutala hnutí mladých za ekologickou nápravu. Přesto se jich do biozemědělství moc nehrne. Jak to vnímáte?

Asi chápu, že je jednodušší občas vyjít do ulic a protestovat než tvrdě pracovat na poli nebo se zvířaty. Měl jsem možnost nějakou dobu bydlet na několika ekofarmách a mám velký respekt k lidem, kteří jsou farmáři.

Už třetím rokem v ČR funguje Farmářská škola a ta je mi velkou nadějí, že mladí lidé chtějí farmařit ekologicky. Ve škole jsou tři ročníky a tento rok začala fungovat i jako vyšší odborná škola akreditovaná státem. To je mi velkou nadějí, protože se se spoustou lidí z této školy znám a vidím, že třeba ve třetím ročníku už jsou v podstatě schopní vést vlastní farmu. Taky vkládám velkou naději v mladé lidi, jako je Honza Trávníček a Adam Brezáni, kteří mají spoustu zkušeností ze zahraničí a ze svých studií a snaží se je přinést mezi zemědělce, kteří hospodaří na větších plochách ekologicky nebo konvenčně.

Chtějí dnes mladí pracovat nebo něco obětovat, aby se prosadilo více ekologie?

Myslím, že je část mladých, kteří pracují v neziskovém sektoru (Hnutí Duha), aby propagovali ekologii, a další část, která pracuje přímo na farmách. Znám takové mladé lidi například na Farmě Jednorožec v Roblíně u Prahy, v Sociálním podniku Jasan ve Velkých Hostěrádkách nebo na farmě Mezi poli v Olomouci. Myslím, že mladí lidé pracující na farmách jsou do nějaké míry ochotní obětovat svůj čas, aby farma fungovala. Přes sezonu to asi nikdy není práce na 8 hodin denně, ale tito lidé musejí pracovat mnohem déle a náročněji.

Vidíte v biu budoucnost?

Já vidím v biu velkou budoucnost. Myslím si, že lidé by si mohli časem uvědomovat větší propojenost mezi tím, jak to, co konzumují, může ovlivňovat krajinu, ve které žijí, a kvalitu života zvířat atd. Ale podle mě na to člověk potřebuje mít čas a peníze, aby si tyto produkty mohl najít a koupit. Už teď vidím, jak se za ty roky rozšířila nabídka bioproduktů v supermarketech a na jiných místech. Viděl jsem reklamu na billboardu jednoho ze supermarketů. To podle mě znamená, že se bio pomalu dostává do mainstreamu.

Z čeho máte radost a co vás štve, míněno v biu?

Mám radost z toho, že vidím spoustu příkladů toho, jak se dá ekozemědělství dělat správně a udržitelně. Naopak mě štve, že i tyto dobré příklady zemědělců se často potýkají s náročnou administrativou a systémy nebo že o jejich produkty mají lidé malý zájem.

Vaříte doma z Probio potravin?

Mám rád hlavně PROBIO gastro balení, protože se snažím nějakým způsobem minimalizovat svoji produkci odpadů a obalových materiálů. Jsem hodně fanda luštěnin, takže od PROBIO mám červenou čočku, ze které rád dělám indický dál, cizrnu, z níž si dělám hummus, z fazolí chilli con carne, nebo mouku na palačinky. Celkově jsem fanda základních surovin, ze kterých si vařím. Taky si myslím, že luštěniny moc nestojí, dobře zasytí a dají se skvěle chuťově vyladit, aby to chutnalo opravdu dobře.

Byl jste v zahraničí. Jak vnímáte rozdíl u nás a tam?

To moc nedokážu posoudit. Když jsem já cestoval po různých zemích, tak jsem bio moc neviděl, ale cestoval jsem spíš po méně rozvinutých zemích.

Jak rozvinout ekologické zemědělství u nás? V zahraničí je spotřeba bia až 10× vyšší.

Myslím, že se tu bio rozvíjí svým tempem. Možná by však pomohla větší osvěta a ukázky toho, že bio neznamená jenom „zdravější“ potravina, ale že způsob farmaření nebo přístup farmáře může mít vliv i na krajinu, kde se hospodaří (ale to je spíš o osobním přístupu farmáře). Taky možná kdyby lidé měli vyšší příjmy, tak by nemuseli tolik řešit, jestli si za bio musejí připlatit. Taky by asi pomohlo větší zavedení bia ve veřejném stravování, jako jsou školy. Myslím, že v zahraničí je tohle rozvinutější.

Myslíte si, že vaši generaci zajímá EZ? Upřednostňují mladí lidé biopotraviny častěji než generace starší?

Myslím, že žiju trochu v bublině lidí, kteří se o ekozemědělství zajímají. Myslím, že mladí lidé kupují bioprodukty častěji než starší generace hlavně kvůli tomu, že mají vyšší příjmy a větší důvěru v bio certifikaci.

Doporučil byste důvody, proč si kupovat biopotraviny?

Podle mě je to prostě větší jistota. Větší jistota, že při produkci potraviny nebyly použity nějaké rizikové látky, jejichž všechny dopady na naše zdraví nebo přírodu nemusejí být ještě plně prozkoumané. Je to větší jistota, že zvířata chovaná na farmě v bio režimu by měla mít lepší podmínky než zvířata chovaná na konvenční farmě.