Michael Vrána si ve Švýcarsku ujasnil, že zemědělství ho bude provázet celý zbytek života

Michael Vrána (32 let) již odmala rád zahradničil a pracoval s otcem v dílně. Studoval obor pozemkové úpravy a ochrana půdy, poté agroekologii na Mendelově univerzitě v Brně. Mezi semestry jezdil pracovat na biofarmu do Švýcarska, kde si ujasnil, že zemědělství ho bude provázet celý zbytek života. Po studiu vysoké školy přišel na praxi na Ekofarmu Probio, kde vedl odrůdové pokusy pro ekologické odrůdy pšenice. Dnes je vedoucím Ekofarmy PROBIO ve Velkých Hostěrádkách. Je akreditovaným zemědělským poradcem pro ekologické zemědělství, působí ve společnosti Czech Organics.

Zajímá ho pozorovat pozvolné změny klimatu a hledat v nich příležitosti pro zemědělství. Například mít dvě sklizně místo jedné, zkoušet inovovat osevní postupy a minoritní plodiny, nové agrotechnické postupy a precizní mechanizaci. Co ho dále zajímá? Udržitelnost v každodenním životě, potravinová soběstačnost, autonomní zemědělští roboti

Proč vás přitáhlo bio, a ne konvence?

Ještě než jsem se dozvěděl, co znamená bio a co je to konvence, tak jsem z naší rodinné zahrádky dobře věděl, že nejlepší zelenina a ovoce je to, co jsme si sami vypěstovali. Mimo to jsme ji nikdy ničím „nestříkali“, takže jsme vlastně dělali bio. No a protože jsem věděl, že to jde i bez chemie, tak to pro mě byla samozřejmá, přirozená věc dělat bio.

Určitě slýcháte, že… „bio je marketing, bio je nálepka, aby se to lépe prodávalo, bio je podvod, apod.“ jak to vnímáte?

Přežité stereotypní názory lidí, kteří mají pramálo informací.
V čem dnes není marketing, nálepka? Podvodům zabraňuje dokonalý kontrolní systém ekologického zemědělství.

Do biozemědělství se moc mladých lidí nehrne. Jak to vnímáte?

Mladé lidi biozemědělství táhne. Někteří jsou velcí romantici a brzy s tím skončí. A jiní, třeba i bez zemědělského vzdělání, jsou úspěšní. Myslím si, že ten problém začal po kolektivizaci, kdy byla lidem sebrána půda, hospodářství. Málokdo se k tomu vrátil. Dříve se člověk učil zemědělství za pochodu, na rodinném statku. Dnes k tomu potřebujeme vysoké školy, protože se ta kontinuita ztratila. Takže se není čemu divit, že obecně v zemědělství nejsou mladí lidé.

Chtějí dnes mladí pracovat nebo něco obětovat, aby se prosadilo více ekologie?

Ten sektor je v Česku pořád dost malý, nicméně jsou tu osobnosti usilující o posílení postavení ekologického zemědělství. Zmínil bych Farmářskou školu nebo projekt Czech Organics.

Vidíte v biu budoucnost? 

Ano. Bio je nutnost. Tu pomyslnou větev si pod sebou řežeme už příliš dlouho. Bio je udržitelné a zdravé pro lidi, zvířata a pro krajinu.

Z čeho máte radost a co vás štve, míněno v biu?

To by bylo nadlouho, ale zkusím něco zmínit. Radost mám, když každý rok vidím více a více lidí, kteří začali uvažovat nebo rovnou praktikovat ekozemědělství. Myslím, že spoustu z nich jsme „nakazili“ na seminářích, které farma pořádá v rámci Demofarem. Není asi jiné cesty než pořád dokola ukazovat že to jde i v biu.

Štvou mě stereotypní předsudky lidí o biu. Pomalu se to ale mění k lepšímu.

Vaříte doma z Probio potravin?

Já ne, žena. Nejradši mám, když upeče nějakou buchtu ze špaldové mouky. Ta chuť je prostě nezaměnitelná v porovnání s pšeničnou moukou.

Byl jste v zahraničí. Jak vnímáte rozdíl u nás a tam?

Ten rozdíl je obrovský. Díky nepřerušenému vývoji je tam mnohem více rodinných farem obhospodařujících menší výměry, farmy jsou specializované na různé plodiny. Spotřebitelé jsou více propojeni s farmáři. Farmář je tam někdo.

Jak rozvinout ekologické zemědělství u nás? V zahraničí je spotřeba bia až 10× vyšší…

Ze strany státu bych si představoval větší osvětu, lepší dotační podmínky – na to by slyšelo hodně zemědělců. Nebo třeba nižší (až nulovou) sazbu DPH na biopotraviny.

Myslíte si, že vaši generaci zajímá EZ? Upřednostňují mladí lidé biopotraviny častěji než generace starší?

Myslím si že ano, ale nebude to jenom o věku spotřebitele, ale spíše o vzdělání. Nicméně na tohle by se určitě dal najít nějaký výzkum.

Doporučil byste důvody, proč si kupovat biopotraviny?

Biopotraviny mají v sobě více živin a žádná rezidua pesticidů. Navíc při jejich produkci netrpí životní prostředí.