Obaly na potraviny, elektroniku nebo izolace na domech. To vše se vyrábí už šedesát let z polystyrenu. A ten lze, jak je známo, ze sta procent recyklovat. Ale co, když je polystyren znečištěný například ze stavby a má v sobě zbytky omítky, lepidla, výztužných mřížek nebo hmoždinek? Nad takovou recyklací si lámou vědci hlavu dlouhá léta. Dvanáct evropských firem, z nichž několik působí i v České republice, se pod hlavičkou výzkumného projektu EPSolutely blíží k rozuzlení tohoto problému.

„Společně se svými partnery Austrotherm vyvinul různá řešení pro zpracování polystyrenu znečištěného od stavební suti a experimentálně je otestoval. Všechny výsledky jsou zatím velmi slibné. Zdolal se i první krok a chemickým procesem se nám podařilo z takového materiálu získat polystyrenový recyklát,“ říká Martin Trešl, český jednatel společnosti Austrotherm CZ, která je předním výrobcem tepelné izolace.

Vědci podle něj nejprve shromáždili různě znečištěný polystyren z ručních a strojních bouracích prací na fasádě. Z něj se jim pak podařilo oddělit stavební materiál. „Nejdříve vše rozdrtili a použili kombinovaný systém vibrační a vzduchové technologie. Výsledek všechny překvapil. I při maximálním množství kontaminace šla suť dobře oddělit,“ popisuje Trešl s tím, že právě to byl ve výzkumu velmi důležitý krok. „Tento projekt může být totiž ekonomicky životaschopný pouze tehdy, pokud je materiál co nejlépe zbaven nečistot,“ dodává.

Podle vědců se bude nyní vývoj ubírat takzvanou chemickou recyklací polystyrenu. Ta spočívá v přeměně chemické struktury materiálu na látky používané jako suroviny pro výrobu nových výrobků. Takový přístup by navíc usnadnil přechod na obnovitelné zdroje energie pro průmysl. „Cílem je využívat stávající výrobní zařízení a výrobní procesy pro fosilní i alternativní vstupní suroviny např. recykláty současně. To umožní reagovat na poptávku po produktech s pozitivním dopadem na životní prostředí a zajistit plynulý a rychlý přechod k cirkulární ekonomice,“ řekl nedávno na konferenci EPSolution o úloze polystyrenu v boji proti změně klimatu Ewen Chesnel ze společnosti BASF.

Projekt EPSolutely si stanovil cíl recyklovat do roku 2025 80 % stavebního odpadu z polystyrenu, 70 % obalů z polystyrenu a 50 % demoličního odpadu z polystyrenu.

Polystyren, označovaný často zkratkou EPS se používá jako obalový materiál v různých oborech, velmi často např. v potravinářském průmyslu k bezpečnému uchování kvality potravin a ve stavebnictví k úspoře energie. Z technického hlediska má právě v této oblasti lepší vlastnosti než jakýkoli jiný materiál. Je totiž velmi lehký, recyklovatelný, s nejlepším poměrem cena-výkon. Možnosti recyklace jsou u něj mnohonásobně vyšší než u jakýchkoliv jiných izolačních materiálů. Díky svojí lehkosti - je tvořený z 98 procent vzduchem - a složení bez toxických látek se rovněž velmi snadno a bezpečně zpracovává. Pracovníci například nemusí při manipulaci s izolačními deskami z EPS nosit ochranné masky.

„Málo se o tom mluví, ale izolaci z polystyrenu používáme již více než 60 let. Výrazně přispívá k větší kvalitě života vytvářením tepelného komfortu bydlení, a to bez negativního vlivu na životní prostředí. Je využíván v oborech senzitivních na čistotu prostředí, jako je zdravotnictví či potravinářství. Může ale sloužit nejen lidem, ale i přírodě samotné – např. tepelnou izolací včelínů,“ doplňuje Martin Trešl s tím, že izolační materiály z polystyrenu navíc šetří 100 až 200násobek energie spotřebované na jejich výrobu.