Dělení z hlediska pohybu zboží[1]

• Vývozní - platí se za vyvezené zboží. Není příliš běžné, týká se např. vývozu strategických komodit (ropa) a často je uvaleno za fiskálním účelem.
• Dovozní - platí se za dovezené zboží
• Tranzitní - platí se za zboží, procházející územím státu

Dělení z hlediska účelu

• Fiskální - účelem je příjem státního rozpočtu. Jedná se o původní účel použití cel, v současnosti však slouží cla pro fiskální účely pouze okrajově.
• Ochranná (protekcionistická) – chrání domácí výrobce před konkurencí ze zahraničí. Tato cla lze dále dělit:
• Prohibitivní - clo, které je tak vysoké, že úplně zabraňuje dovozu daného zboží.
• Skleníková - má chránit nově se rozvíjející sektor domácího hospodářství (tzv. infant industry) před zahraniční konkurencí. Mělo by být dočasné do doby, než se odvětví etabluje, a postupně uvolňované, aby bylo odvětví tlačeno k efektivní výrobě.
• Antidumpingová (vyrovnávací) - dodatečné clo, které je uvaleno na zboží, jehož cena je nižší než je běžná cena v zemi vývozu (dumping) a je s to poškodit domácí výrobce.
• Preferenční – snížené clo, které se vztahuje na zboží pocházející ze zemí, kterým bylo uděleno zvýhodnění před ostatními. Toto clo bývá poskytováno v rámci Všeobecného systému preferencí Světové obchodní organizace (WTO).
• Odvetná (retorzní) – jsou cla uvalená na zboží z jiného státu za jeho obchodní politiku.
• Vyrovnávající (kompenzační) – tato cla mají za účel vyrovnat sníženou cenu dováženého zboží, které je zahraniční vládou subvencováno (například zemědělská produkce a podobně).
• Vyjednávací (negociační) - slouží jako vyjednávací prostředek při obchodně-politických jednáních.

[1] Celní správa: https://www.celnisprava.cz