Reportáž: Změny na Ostravsku. Těžký průmysl střídají moderní technologie a výzkum
Ostravsko, kdysi symbol těžkého průmyslu a dolů, dnes sází na moderní technologie, výzkum a inovativní vzdělávání. S pomocí peněz z Evropské unie se zdejší žáci a studenti mohou učit angličtinu, dějepis nebo zeměpis ve virtuální realitě a město také ve velkém podporuje špičkový technologický výzkum.
Doly a hutě nahrazují na Ostravsku v posledních letech výzkumná centra, technologické laboratoře a školy s moderní výukou. Statutární město Ostrava se snaží navázat na tradici technické zručnosti a know-how zdejších lidí a posunout ho na novou, moderní úroveň.
„Region je historicky technologický a technologický by měl zůstat. Koneckonců je to naše konkurenční výhoda v rámci celé České republiky,“ vysvětlil Jiří Hudec, vedoucí odboru strategického rozvoje města Ostravy.
Na rozvoj technologických inovací a vzdělání má v tomto programovém období vyčleněno statutární město dokonce 7,7 miliardy korun.
Několik set milionů dostalo třeba Centrum energetických a environmentálních technologií, tak zvaný CEET, na stavbu své nové budovy, kde se nachází hned několik špičkových pracovišť zaměřených na nízkouhlíkové technologie.
„V této budově bychom rádi ukázali různé principy, jak se vyrovnat s dekarbonizací v regionu. Tedy jak nahradit fosilní paliva novými, nízkouhlíkovými zdroji, které nezatěžují životní prostředí,“ uvedl Stanislav Mišák, ředitel Centra, které spadá pod Vysokou školu báňskou - Technickou univerzitu Ostrava.
Výstavba výzkumného polygonu, jak budovu vědci nazývají, vyšla na víc než 330 milionů korun. Z toho 208 milionů šlo z Operačního programu OPPIK, a přes 60 procent byla dotace.
Cílem Centra není pouze vědecký výzkum, ale zejména jeho přenos do praxe. Laboratoře vytvářejí prototypová a poloprovozní řešení, která přebírají firmy z aplikačního sektoru.
Vedle univerzitního výzkumu podporuje město také moderní výuku na školách. Například na soukromém gymnáziu Hello pomocí peněz od města pořídili několik desítek headsetů s virtuální realitou a některé předměty se vyučují přímo v ní. Studenti například komunikují v angličtině s umělou inteligencí, nebo zkoumají geografii s pomocí 3D zobrazení hor třeba v Norsku, Jihoafrické republice i jinde.
„Virtuální realita žáky víc baví a díky silnějšímu zážitku si toho i více zapamatují,“ řekla Lenka Nekorancová, projektová manažerka soukromé ZŠ a gymnázia Hello.
Škola navíc plánuje vytvářet vlastní výukový obsah pro virtuální realitu s pomocí 360stupňových kamer. Na projektu spolupracuje v rámci programu Erasmus také se zahraničními kolegy ze Španělska, Itálie i odjinud.
Cílem dotací města do moderních technologií, inovací a vědy je přetvořit tvář regionu a posílit jeho konkurenceschopnost i atraktivitu pro mladé lidi, investory a technologické firmy.