Skautská nadace Jaroslava Foglara ve spolupráci s nakladatelstvím Albatros vydává druhý svazek deníků Začínám psát Rychlé šípy. Deníky Jaroslava Foglara 1938–1941. Publikace nabízí jedinečný pohled do autorova osobního života a umožňuje čtenářům poznat Foglara v intimnější podobě, než jakou nabízí biografie či jeho vlastní knihy.

Vedle každodenních zápisů, které Foglar pečlivě zaznamenával, svazek přináší více než 250 unikátního obrazového materiálu – bohatý výběr fotografií, dobové plakáty či úryvky z kronik a časopisů, do nichž přispíval. V příštích letech je plánováno vydání třetího svazku, který pokryje období let 1942–1945, kdy autor prožíval válku.

Sám Jaroslav Foglar doporučoval vedení deníku už v roce 1940 na stránkách časopisu Mladý hlasatel: „V deníku nemusí být jen samé úžasné události, jaké prožíval třeba Jan Tleskač. Pište si do deníku i drobné příhody, připojte k nim své názory.“

Ukázka z deníku:

Středa 14. srpna 1940
V posteli pod dekou s baterkou pokračuji trochu ve psaní Záhady hlavolamu.

Jak v úvodním slovu k výboru deníků uvádí jeden z editorů: „Zpětně viděno, právě tato zdánlivě nenápadná každodennost vykresluje nejplodnější období Foglarova života – léta 1938–1941. Tehdy se stal redaktorem Mladého hlasatele, který společně s Karlem Burešem proměnil v nejúspěšnější mládežnický časopis své doby. Vytvořil přes sto stran komiksových Rychlých šípů, během jediného měsíce napsal román Pod junáckou vlajkou a zároveň mu vyšly čtyři další knihy (Tábor smůly, Chata v Jezerní kotlině, Historie Svorné sedmy, Záhada hlavolamu) a divadelní hra Tábor ve Sluneční zátoce. Vedl oddíl a opět nenacházel životní lásku – to vše v době, kdy Československo nejprve přišlo o část svého území a posléze bylo celé obsazeno nacisty. Ti zakázali činnost Junáka a následně i Mladého hlasatele.“

Deník, podobně jako u mnoha jiných autorů, Foglarovi sloužil podle Romana Šantory jako forma psychohygieny – jako prostor svobodného vyjádření prožitků a myšlenek. Podzimní zápisy z roku 1940 zároveň ukazují, že si byl vědom rizika, že jeho záznamy mohou padnout do rukou nepřítele – jak nacisty nazývá ve svém díle Strach nad Bobří řekou. Od zákazu Junáka tak deník téměř přestává zmiňovat oddílové aktivity. Vedle opatrnosti zde sehrála roli i zjevná autocenzura.

„Zdá se například samozřejmé, že v deníku chybí zmínka o noční ‘návštěvě’ klubovny ve věži, při níž Jestřáb po zákazu Junáka tajně vyzvedl cenné kroniky – přestože tuto událost později opakovaně popisoval,“ dodává Šantora.

„Výbor z deníků plynule navazuje na první svazek, mapující léta 1920–1937. Základními materiály pro jeho přípravu byly digitalizované deníky, které připravila, shromáždila a k přepisu poskytla Skautská nadace Jaroslava Foglara. Zatímco první svazek končil rokem 1937, tento uzavíráme na konci června 1941 – z obsahového důvodu. V květnu 1941 skončilo vydávání Mladého hlasatele a tím i jedna z klíčových etap Foglarova života,“ vysvětluje editor knihy Jan Šulc v ediční poznámce.

„Zatímco všechna svá ostatní díla psal pro druhé, deník byl určen pouze jemu samotnému. Nešlo o literární texty – šlo o stručné, osobní záznamy, jejichž cílem bylo uchovat svědectví o prožité skutečnosti bez jakékoli autorské ambice. Foglar nikdy nepočítal s jejich zveřejněním. V 80. letech dokonce zvažoval, že je spálí v Prokopském údolí. Nakonec se rozhodl je uchovat a spolu s celou svou písemnou pozůstalostí je svěřil Literárnímu archivu Památníku národního písemnictví,“ doplňuje Roman Šantora ze Skautské nadace Jaroslava Foglara.

Výbor obsahuje, kromě deníkových zápisů, předmluvu a kalendárium s klíčovými událostmi daného období Foglarova života od Romana Šantory. Uzavírá jej ediční poznámka Jana Šulce s informacemi o použitých pramenech a textologické přípravě. Odpovědnou redaktorkou svazku byla Štěpánka Pašková. Typografickou podobu svazku navrhl Martin Pecina.

Skautská nadace Jaroslava Foglara vlastní autorská práva k Foglarovu dílu. Pečuje o jeho odkaz a dbá na to, aby jeho jméno a myšlenky nezmizely z veřejného prostoru. Ve spolupráci s nakladatelstvím Albatros se podílí na nových vydáních autorových knih, podporuje projekty s foglarovskou tematikou a provozuje předmětovou sbírku Jestřábův obchod, jejíž výtěžek – stejně jako většina dalších aktivit nadace – slouží k podpoře výstavby a rekonstrukcí skautských kluboven.