Užívání probiotik není radno podcenit. Aby skutečně fungovala, je potřeba vědět, kdy je doplňovat, s čím je kombinovat nebo jak je správně skladovat, a také si uvědomit, že ani prevence nemusí být vždy namístě. A proč je to tak důležité? Účinek správně suplementovaných probiotik nekončí jen u lepšího trávení! Pomáhají také snižovat zánětlivé reakce a podporují rovnováhu střevního mikrobiomu, jež je klíčová pro dlouhodobě fungující imunitní systém a psychickou pohodu. Ověřte si fakta, vyvraťte mýty a vytvořte si pevný základ informací o probiotikách, díky kterému bude jejich užívání dávat opravdu smysl.

Probiotika jsou určena výhradně ke zlepšení trávení

MÝTUS! Během správné suplementace dochází k tvorbě prospěšných bakterií, které postupně vytlačují patogenní typy. Tím, že jsou střeva osidlována vhodnými bakteriálními kmeny, se kromě trávení zlepšuje také produkce krátkých mastných kyselin, jako je butyrát, jenž slouží jako hlavní zdroj energie pro buňky střevní sliznice. Užívání probiotik navíc posiluje střevní bariéru, tlumí zánětlivé reakce a obnovuje potřebnou rovnováhu mikrobiomu po zátěži. Při dlouhodobějším užívání se mohou projevit i pozitivní účinky na imunitní systém, náladu a energetickou hladinu.

Bez prebiotik se hravě obejdu

MÝTUS! Suplementace probiotik by v ideálním případě měla být kombinována s prebiotiky. Důvod je velmi jednoduchý. Prebiotika představují zdroj výživy pro probiotické bakterie – bez nich se nové kmeny ve střevech hůře usídlují a rozmnožují. „Samotná probiotika mohou mít jen krátkodobý efekt. V kombinaci s prebiotiky se však šance na dlouhodobou stabilizaci mikrobiomu a jeho správnou funkci zvyšují,“ vysvětluje Ing. et Ing. Barbora Procházková, Ph.D., jež se mimo jiné podílí i na vývoji genetických testů a analýzách střevního mikrobiomu v Chromozoom. Prebiotika navíc není nutné suplementovat v podobě doplňků stravy. Potřebnou výživu pro prospěšné bakterie můžete získat i z pestrého jídelníčku bohatého především za vlákninu. Vhodné jsou například luštěniny, ovesné vločky, lněná semínka nebo také zelenina.

Klíčová je pravidelnost a časově omezená suplementace

FAKT! Většina komerčně dostupných probiotik ve střevech nekolonizuje dlouhodobě, jejich účinek tedy přetrvává jen při pravidelném podávání. I tato doba má však své omezení! Ideální je se zaměřit na cílenou kúru v rozmezí 2 až 8 týdnů – například při antibiotické léčbě, cestování nebo závažných střevních obtížích. Naopak dlouhodobá suplementace bez jasného důvodu a přestávek může narušit přirozenou rovnováhu mikrobiomu, zejména pokud chybí pestrá strava a podpora přirozených zdrojů prebiotik. Záleží tedy nejen na délce, ale i správném načasování, pestré stravě a celkově zdravém životním stylu.

Probiotika patří pouze do lednice

NENÍ TO PRAVIDLEM! O tom, jak správně byste své suplementy měli skladovat, rozhodují především obsažené bakteriální kmeny a technologie výroby doplňku. Některé potřebují studené prostředí, jiné jsou zase stabilní při pokojové teplotě. Obecně však platí, že citlivější typy, jako je Lactobacillus nebo Bifidobacterium, byste měli uchovávat na chladném a suchém místě, aby nedošlo k jejich znehodnocení.

Všechny probiotické doplňky jsou stejné

MÝTUS! Dle odbornice Procházkové existují různé druhy probiotik: „Rozhodují o tom zastoupené bakteriální kmeny. Mezi nejčastější patří Lactobacillus, Bifidobacterium a Saccharomyces boulardii. Rozlišují se především podle schopnosti osídlení střeva, tvorby metabolitů a celkového účinku. Některé se proto více hodí užívat po antibiotikách, jiné zase při cestování či zažívacích potížích. Za obecně nejprospěšnější jsou považovány vícekmenné doplňky stravy, které nabízíme i v Chromozoom, s klinicky ověřenými kmeny – každý má trochu jiný účinek, díky čemuž dohromady představují komplexní podporu nejen trávicího systému.“ Platí tedy čím rozmanitější, tím lepší!

Raději ráno nalačno, než večer po jídle

NENÍ TO PRAVIDLEM! Aby byl účinek co možná nejvyšší, je dobré zařadit probiotika ještě před snídaní nebo cca 30 minut před jídlem. Právě tehdy je totiž žaludeční kyselost nejnižší, a prospěšné bakterie tak mají větší šanci přežít cestu do střeva. Neplatí to však u všech doplňků. Dnes již existují formy, které je možné užívat i s jídlem, aniž by došlo ke snížení účinku. Je proto vhodné vědět, jaká probiotika jste si pořídili.

Preventivní suplementace má smysl

ZÁLEŽÍ NA SITUACI! V případě, že je vaše strava dlouhodobě pestrá a bohatá na vlákninu a fermentované potraviny, nechybí vám pravidelný pohyb, dostatečně spíte, příliš se nestresujete, netrpíte závažnými obtížemi a nejste vystaveni antibiotické léčbě, mikrobiomu se přirozeně daří, není proto nutné jej preventivně podporovat. Kdy je však prevence skutečně namístě, je období vyšší zátěže. Ať už plánujete cestu do exotických krajin, potýkáte se s intenzivním stresem či aktuálně procházíte nemocí, probiotika mohou představovat potřebnou pomoc. Vždy je ale potřeba myslet na to, že nejde o náhradu zdravého životního stylu – probiotika slouží pouze jako doplněk, který může přispět k rychlejšímu zotavení střevního prostředí.

Antibiotika je vhodné kompenzovat probiotiky

FAKT! Antibiotická léčba je pro střevní mikrobiom skutečně náročná. Kromě škodlivých bakterií totiž často ničí i ty prospěšné, čímž narušuje potřebnou rovnováhu, snižuje diverzitu a zvyšuje riziko rozvinutí nepříjemných problémů. Určitě se proto hodí podpořit zdraví střev pomocí probiotických doplňků stravy. Odbornice Procházková ale upozorňuje na nutné časové rozestupy: „Užívání léků a doplňků by nemělo probíhat současně, jelikož antibiotikum často ničí i probiotické bakterie. Ideální je tedy pohlídat si 2 až 3 hodiny po dávce antibiotik, a teprve poté si vzít probiotika.“ Rekonvalescence střevního mikrobiomu by přitom měla pokračovat i několik dní či týdnů po skončení léčby, kdy prospěšné bakteriální kmeny pomohou obnovit potřebnou diverzitu a snížit riziko kandidózy nebo opětovné infekce.

Suplementovat probiotika může úplně každý

MÝTUS! Přestože jsou probiotika obecně považována za bezpečný a prospěšný doplněk stravy, existují výjimky. U osob s vážně oslabenou imunitou, například po transplantaci nebo během onkologické léčby, může jejich užívání přinést nežádoucí komplikace. V takových případech je proto nezbytné vyhledat lékaře a nechat si poradit.