Rozhovor s kurátorkou výstavy Martinou Sikorovou

Projekt GLASS SOUL propojuje současné umění, duchovnost a pietu. Jak se podle vás mění vnímání funerální kultury v dnešní době a jakou roli v tom může hrát umění ze skla?
Vnímání funerální kultury se v posledních letech proměňuje směrem k větší osobní odpovědnosti, citlivosti a autenticitě. Společnost se postupně učí mluvit o tématech smrti a ztráty s respektem, ale i s určitou přirozeností. Sklo v tomto kontextu hraje výjimečnou roli – je materiálem, který v sobě nese křehkost i trvanlivost, průhlednost i hloubku. Díky těmto vlastnostem dokáže zprostředkovat duchovní rozměr lidské existence a zároveň umožňuje dotýkat se tématu pomíjivosti s estetikou, která není smutkem, ale spíše poctou životu.

Letos se výstava rozšiřila i do Španělska. Jak vznikla myšlenka propojit českou a španělskou část projektu a v čem se podle vás tyto dvě kulturní roviny liší nebo doplňují?
Myšlenka propojit český a španělský kontext vznikla přirozeně z potřeby rozšířit dialog o životě a smrti do širšího kulturního rámce. Obě země mají hluboký vztah k symbolice, spiritualitě a řemeslu, ale každá ji vyjadřuje jiným jazykem. Česká tradice je spíše intimní, kontemplativní, zatímco španělská nese větší výrazovost, vášeň a kolektivní rozměr. Tyto rozdíly se v projektu krásně doplňují – vzniká prostor, kde se potkává tichá reflexe s intenzivním prožitkem, světlo s temnotou, sever s jihem.

Kolekce představuje díla od širokého spektra umělců – od sklářských mistrů po fotografy a architekty. Jak probíhá výběr autorů a podle čeho poznáte, že jejich tvorba do konceptu GLASS SOUL patří?
Kolekce GLASS SOUL je postavena na mezioborových spolupracích a na propojování lidí, jejichž tvorba se setkává v průsečíku dvou témat – pietního artefaktu a základního média skla. Vzniká tak přirozený dialog mezi autory různých profesí, které spojuje zájem o duchovní rozměr tvorby a hledání nových forem paměti a přítomnosti.
Nejde o formální kurátorský výběr, ale o citlivé propojování lidí, kteří dokážou skrze svou tvorbu reflektovat čas, pomíjivost a existenci. Když v díle cítím pravdivost, pokoru a respekt k tématu, vím, že do příběhu GLASS SOUL patří.
Postupně oslovujeme i další autory z domácí i zahraniční scény. Tento přístup je sice náročnější, ale přináší obrovský přínos – autorům otevírá nový pohled na médium skla a nám umožňuje sledovat vznik zcela autentických děl. Mnozí u skla zůstávají i po skončení projektu, což potvrzuje, že náš cíl oživit smrt i rukodělnou výrobu se naplňuje.

Partneři a poděkování

Výstavu pořádá Nadační fond Arte Bohemien ve spolupráci s kurátorkou Martinou Sikorovou za laskavé podpory partnerů:
Městská část Praha 1, Statutární město Hradec Králové, Církev československá husitská – Náboženská obec Praha 1 – Staré Město a Královéhradecká diecéze, Hřbitovy a pohřební služby hl. m. Prahy, Komora pohřebnictví ČR, Pohřební ústav Pegas, Glaz Bridge, Český a moravský sklářský klastr a další.