Vyšetřování červencového blackoutu, který 4. července zasáhl střední a severní Čechy a připravil zhruba milion odběrných míst o elektřinu, má první oficiální závěry. ČEPS zveřejnil dlouho očekávaný rozbor události spojené s výpadkem vedení V411. Podle podnikatele a energetického analytika Jana Palaščáka však dokument vyvolává více otázek než odpovědí.

Když jeden drát nestačí jako vysvětlení

ČEPS ve své zprávě označuje za hlavní příčinu pád vodiče na vedení V411 — závadu, která měla vzniknout kvůli chybně provedené instalaci tahové spojky při opravě v prosinci 2024. Policie ČR případ odložila s tím, že mohlo jít o skrytou vadu. ČEPS se nyní chystá po dodavatelské firmě vymáhat škodu v řádu stovek tisíc korun.

Jenže podle Palaščáka je takové vysvětlení příliš jednoduché. Přenosová soustava by si s výpadkem jednoho vedení poradila, kdyby se v kritickém okamžiku nesetkala celá řada dalších problémů — především výpadek elektrárny Ledvice, na kterou se v dané chvíli spoléhalo.

Ledvice: porucha, vypnutí a chybná data

V elektrárně Ledvice nejprve došlo ke strojní poruše a o několik minut později k automatickému vypnutí napěťově-frekvenční ochranou. Situaci komplikoval i fakt, že dispečeři ČEPS podle dostupných informací po určitou dobu pracovali s výkonem, který ve skutečnosti do sítě nepřitékal. Vznikl tak provozní stav, který dispečerský systém TRIS vůbec nepředpokládal.

Z pohledu zvenčí to podle Palaščáka vypadá, že ČEZ nezvládl provoz elektrárny a ČEPS nezvládl řízení mimořádné situace. Přesto oficiální zpráva ČEPS klade hlavní vinu na jediný technický prvek — spadlý vodič.

Nouzový stav, který nepomohl poškozeným

Dalším problematickým momentem je podle Palaščáka způsob, jakým byl vyhlášen (a nevyhlášen) nouzový stav. Průmyslové podniky, obchodníci i restaurace tak přišly o možnost uplatnit náhrady škod v řádu miliard korun. Stav předcházející stavu nouze nebyl aktivován vůbec a stav nouze byl vyhlášen až ve chvíli, kdy už krizová situace pominula.

Palaščák připomíná, že zatímco v prvních dnech po výpadku se ČEPS a ČEZ navzájem obviňovaly, nyní se zdá, že se oba subjekty shodly na jednoduchém narativu: za všechno mohou dva montéři a špatně provedená spojka.

Evropa chce vysvětlení — a ne jen jedno

Zajímavé je i načasování. Zpráva ČEPS vyšla ve stejný den jako předběžný report ENTSO-E, evropské organizace sdružující provozovatele přenosových soustav. A zatímco česká verze příčin působí sebejistě, Evropa tak jasno nemá. 

ENTSO-E si vyžádala doplňující informace k roli Ledvic i k výpadku distribuovaných zdrojů.

Oba problémy přitom v Česku rezonují od začátku: nejprve ČEPS obvinil ČEZ, poté ČEZ upozornil na chyby ČEPS v oblasti dispečinku.

Finální zpráva mezinárodního panelu má být zveřejněna v červnu příštího roku — a podle Palaščáka může přinést kritiku jak směrem k provozu elektrárny Ledvice, tak k řízení sítě ze strany ČEPS.

Stovky miliard na sítě? Než je utratíme, musíme vědět, co se stalo

Česko se chystá investovat stovky miliard korun do modernizace elektrizační soustavy. Palaščák upozorňuje, že jde o peníze, které platí všichni odběratelé elektřiny — a které míří k omezenému počtu firem v prostředí, jež není vždy zcela transparentní.

Červencový blackout tak podle něj ukázal, že nemáme jistotu ani o fyzické robustnosti sítí, ani o kvalitě jejich řízení. Výrok ČEPS o pravděpodobnosti „jedna ku třem milionům“ označuje za příklad PR arogance i nepochopení moderní statistiky.

Možná, říká Palaščák, pracujeme se zastaralým modelem sítě, který vznikl v době, kdy elektřina tekla „z kopce“ — tedy od velkých zdrojů k odběratelům. Dnešní realita s masivním nástupem obnovitelných zdrojů je jiná. A re-dispečink by v takovém případě dopadl lépe.