Během velmi nízkých teplot se investice do energeticky úsporných opatření formou energetických služeb se zárukou úspor (EPC) vyplatí dvojnásob. Čím nižší spotřeba, tím méně výrazně se její zvýšení promítne do nákladů.

Po krátkém oteplení má teplota opět klesnout pod nulu přes den a v noci k hodnotám kolem -7 stupňů Celsia, což se pochopitelně odrazí na nákladech na vytápění. Jenže například provozovatelé zdravotnických zařízení nemohou stáhnout topení na 18 stupňů, aby ušetřili. Teprve loňská novela vyhlášky o hygienických limitech jim vůbec dala možnost regulovat vytápění pro různé druhy místností zvlášť, nyní například smějí na chodbách udržovat o 3 stupně nižší teplotu než na pokojích.

I tak mohou mrazy nemocnicím zvýšit náklady na vytápění a ohřev větracího vzduchu o jednotky, ale i desítky procent. Ovšem čím efektivnější vytápění a kvalitnější obálka budovy, tím nižší je tento nárůst v absolutních číslech. „Naše nemocnice prostřednictvím EPC mimo jiné vyměnila okna, zateplila půdy, modernizovala a vyregulovala otopné soustavy. Okny tak po dlouhých letech konečně netáhne, a kromě vyššího komfortu významně šetříme – jenom za teplo je to více než 20 milionů korun ročně,“ vysvětluje Věra Fibigerová, provozně-technická náměstkyně Psychiatrické nemocnice Bohnice.

Školy jsou na tom podobně navzdory tomu, že mají možnost ztlumit topení v noci a o víkendech na minimum. Zvýšení vnitřní teploty například z 10 na 22 stupňů totiž vyžaduje více energie v situaci, kdy je venkovní teplota velmi nízká a tepelné ztráty během vytápění o to vyšší. Během mrazů tak školy musí začít třídy vytápět o několik hodin dříve, což může zvýšit denní spotřebu až o nižší desítky procent. Opět platí, že pokud je budova dobře izolovaná a vytápění efektivní, zvýšení nákladů je mnohem méně bolestivé.

To moc dobře vědí také provozovatelé kancelářských budov, zejména těch s velkou plochou prosklené fasády. Zatímco dvojité sklo propustí při mrazech kolem -10 stupňů řádově šestkrát tolik tepla, co zateplená zeď, v případě kvalitního trojskla je tento rozdíl „pouze“ čtyřnásobný. Právě nemocnice, školy a kancelářské komplexy nejčastěji využívají EPC k modernizaci svojí energetiky splácené z dosažených úspor.

„Úspory jsou jedna věc a uživatelský komfort druhá, neméně důležitá. Změna klimatu se projevuje stále častějšími teplotními extrémy, vždyť třeba předloni bylo v Česku naměřeno 57 tropických a na jihu Moravy dokonce 6 supertropických dní. Vědci přitom předpokládají, že v důsledku narušení stability polárního víru bude čím dál častěji docházet i k výkyvům opačným směrem. Energetická modernizace budov proto nepřináší jen finanční úspory, ale také vyšší stabilitu vnitřního prostředí a připravenost na budoucí výkyvy počasí,“ shrnuje Miroslav Marada, předseda APES.