MUDr. Filip Jonáš je plastický chirurg renomované pražské kliniky Esthé. Specializuje se na estetickou a rekonstrukční chirurgii obličeje a krku. Specializuje se také na chirurgickou léčbu migrény, která je operativní novinkou v oboru plastické chirurgie v ČR. Má odborný výcvik v mikrochirurgii a chirurgii ruky.

Atestoval v oboru plastické chirurgie na 3. lékařské fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Praxi získával na Klinice plastické chirurgie FNKV a 3. LF UK, v Ústavu chirurgie ruky a plastické chirurgie ve Vysokém nad Jizerou a na oddělení plastické chirurgie Chirurgické kliniky 2. LF UK a FN Motol. Jeho mentorem je Doc. MUDr. Ondřej Měšťák, Ph.D.

MUDr. Filip Jonáš se neustále ve svém oboru vzdělává v rámci specializovaných odborných kurzů a stáží. Pravidelně se účastní prestižních mezinárodních sympozií a lékařských konferencí v oblasti plastické chirurgie. Věnuje se i odborné publikační činnosti a je spoluautorem řady odborných publikací. Pečlivě naslouchá přáním i obavám pacientů a ke každému ze svých klientů přistupuje individuálně. Vyniká nadšením pro rozvoj svého oboru, neustálým odborným sebevzděláváním a smyslem pro detail. Dbá nejen na dokonalý výsledek, ale i bezpečnost a minimalizaci rizik zákroku.

Pane doktore, jaký je rozdíl mezi běžnou bolestí hlavy a migrénou?

Rozdíl je především v povaze bolesti a v doprovodných příznacích. Běžná bolest hlavy bývá tupá, tlaková a rozložená na obou stranách hlavy. Má mírnou až střední intenzitu a většinou ji neprovází další příznaky, jako jsou nevolnost nebo citlivost na světlo. Obvykle trvá od půl hodiny do několika hodin a bývá vyvolána běžnými faktory, například stresem, únavou nebo nedostatkem tekutin.

Migréna je naopak chronické neurologické onemocnění. Typicky se projevuje pulzující, často jednostrannou bolestí střední až silné intenzity, která se zhoršuje s pohybem. Doprovází ji nevolnost, zvracení, citlivost na světlo, hluk nebo pachy. U některých pacientů se objevuje tzv. aura – přechodné poruchy vidění nebo řeči, které předcházejí samotné bolesti. Záchvat migrény může trvat od několika hodin až po tři dny a pro každého pacienta může vypadat trochu jinak.

Máte nějaká data, kolik lidí migrény trápí?

Migréna patří mezi nejčastější neurologická onemocnění vůbec. Podle odhadů postihuje přibližně jeden z deseti lidí na světě, přičemž u žen se vyskytuje asi třikrát častěji než u mužů. V České republice trpí migrénou zhruba milion lidí, ale skutečný počet bude pravděpodobně vyšší, protože část pacientů není nikdy správně diagnostikována – své potíže přičítají stresu nebo únavě. Ovšem 1,5–2 % pacientů trpí migrénou chronickou, refrakterní, nereagující na běžnou léčbu.

Migréna neznamená jen bolest hlavy. Je to onemocnění, které výrazně zasahuje do běžného života – ovlivňuje schopnost pracovat, starat se o rodinu i společenský život. Podle odhadů Světové zdravotnické organizace patří migréna mezi deset nejvíce invalidizujících onemocnění na světě. Každoročně způsobuje miliardové ztráty na produktivitě práce, protože lidé s migrénou tráví řadu dní v měsíci v neschopnosti.

Jaké jsou charakteristické rysy chronické migrény?

Chronická migréna je definována jako bolest hlavy, která se vyskytuje alespoň patnáct dní v měsíci, přičemž minimálně osm těchto dní má typické příznaky migrény. Na rozdíl od epizodické formy pacienti s chronickou migrénou prakticky nepřetržitě pociťují dopady svého onemocnění, protože záchvaty se často prolínají s prodromálními (předzvěstnými) a postdromálními (zbytkovými) příznaky. U této formy migrény je častým problémem odolnost vůči léčbě a nadměrné užívání léků proti bolesti, což situaci ještě komplikuje.

Z epidemiologického hlediska trpí chronickou migrénou přibližně osm procent všech pacientů s migrénou, což odpovídá zhruba dvěma procentům obecné populace. Ročně přechází z epizodické do chronické formy zhruba 2,5 procenta pacientů. Přibližně polovina pacientů se po ukončení nadměrného užívání léků vrací zpět k epizodické formě. Chronická migréna může být přechodná, nebo trvalá. Studie ukazují, že u více než jedné čtvrtiny pacientů dochází k výraznému snížení frekvence záchvatů, a to nezávisle na preventivní léčbě.

Proto je při sledování pacientů důležité nejen sledovat počet záchvatů, ale také jejich proměnlivost v čase, aby bylo možné odlišit přechodnou formu od formy stálé a lépe přizpůsobit léčbu.

S kým bychom měli migrénové bolesti řešit?

Pokud se začnou vyskytovat pravidelné nebo nestandardní bolesti hlavy, je dobré navštívit praktického lékaře a následně se svěřit do péče neurologa.

Existují metody, jak si od migrény dlouhodobě ulevit?

Většině pacientů pomáhají léky, úprava životního stylu a prevence tzv. spouštěčů. Mezi důležitá opatření patří pravidelný spánek, pravidelné jídlo, dostatečný pitný režim, omezení stresu, omezení alkoholu a pravidelná mírná fyzická aktivita. Tyto strategie spolu s medikací často umožňují výrazné snížení četnosti a intenzity záchvatů.

U pacientů s chronickou farmakorezistentní migrénou může přinést úlevu chirurgická léčba migrény. Tato metoda je celosvětově etablovaná více než 20 let, zejména v USA a Evropě, a patří mezi moderní a účinné přístupy. V České republice je zatím novinkou.

V čem tato operace spočívá?

Chirurgická léčba migrény se zaměřuje na periferní spouštěcí body, které mohou vyvolávat záchvaty. Principem operace je chirurgická dekomprese těchto bodů, uvolnění podrážděných nebo stlačených větví citlivých nervů v oblasti obličeje, hlavy a krku. Příčinou mohou být hyperaktivní mimické svaly, napjaté vazy nebo cévy, které nervy mechanicky dráždí.

Operační zákrok zahrnuje uvolnění periferních nervů a často také resekci svalových či jiných struktur, které přispívají k podráždění nervových zakončení. S trochou nadsázky lze princip přirovnat k jiným „úžinovým syndromům“, například karpálnímu tunelu.

Může chirurgická léčba pacienta migrén úplně zbavit?

Řada zahraničních studií dokazuje, že tato metoda dokáže pomoci více než 80 % pacientům k významnému snížení frekvence a intenzity migrén. U téměř 40 % pacientů migrény zcela vymizí.

Kdo je vhodným kandidátem?

Indikace probíhá ve spolupráci s neurologem, který stanoví diagnózu, provede potřebná vyšetření a vede terapii. Cílem je identifikovat konkrétní spouštěcí místo, které se následně testuje lokálním anestetikem a aplikací botulotoxinu. Pokud oba testy přinesou úlevu, je vysoká pravděpodobnost, že chirurgický zákrok pomůže dlouhodobě.

Pacient musí také doložit zprávu neurologa, informace o dosavadní léčbě a vést si alespoň 4–6 týdnů tzv. deník migrény.

Na kolik zákrok vyjde a kde jej lze podstoupit?

Operativní léčbu migrény v České republice provádí pouze Klinika plastické chirurgie Esthé v Praze. Cena zákroku začíná na 20 000 Kč.

Jak probíhá rekonvalescence?

Operace trvá obvykle 1–2 hodiny. První dny se může objevit mírná bolest a otok, doporučuje se klidový režim. Po týdnu se většina pacientů vrací k běžným činnostem, plná rekonvalescence trvá 2–4 týdny. Do 6 měsíců po zákroku dochází k postupnému a stabilnímu zlepšení migrénových obtíží.

Lze operaci kombinovat s estetickými zákroky?

Ano, chirurgickou léčbu migrény lze kombinovat například s endoskopickým liftingem čela a obočí nebo s plastickou operací horních víček.