Přijímací zkoušky nejsou jen testem znalostí. Pro dítě představují první skutečně dlouhodobou mentální zátěž, pro rodiče pak období plné napětí, očekávání a nejistoty. Mnoho rodin se přirozeně soustředí hlavně na učivo, testy a doučování, jenže o výsledném výkonu často rozhoduje něco mnohem zásadnějšího, fyzický stav organismu. Jinými slovy, kolik má mozek energie, jak dobře zvládá stres a zda má tělo dostatek prostoru pro regeneraci.

Energie začíná na talíři

Základním předpokladem soustředění je stabilní energie. Mozek nepotřebuje krátké výkyvy, ale dlouhodobě vyrovnaný přísun paliva. Právě kolísání hladiny cukru v krvi podle odborníků výrazně ovlivňuje paměť i koncentraci a může snížit výkon až o 40 %. Typický scénář sladké snídaně vede k rychlému vzestupu energie, po kterém následuje prudký propad provázený únavou, podrážděností a zhoršeným soustředěním.

Klíčem je proto vyvážená strava, dostatek bílkovin a kvalitních tuků, které stabilizují energii a podporují funkci mozku. Jak tedy správně poskládat jednotlivá jídla? „Vláknina by měla zabírat největší část talíře. Bílkoviny pak zhruba porci o velikosti dlaně a komplexní sacharidy půl dlaně. Nesmí samozřejmě chybět ani zdravé tuky, jako je třeba olivový olej nebo avokádo,“ vysvětluje Irena Hončlová, odbornice na celostní medicínu a spoluautorka podcastu Hackni život.

Stejně důležitá je hydratace, protože i mírná dehydratace dokáže snížit koncentraci o 20 %. „Hydratace je u dětí důležitým tématem, protože spousta z nich žízeň nepociťuje. Buď můžeme dítě naučit, aby u sebe mělo vždy vodu a každou chvilku se napilo, nebo stanovit pravidlo vypité láhve při příchodu domů ze školy. Pomoct mohou i aplikace s upomínkou pravidelného pitného režimu. Pokud dítě nepije, je unavené, hůře se koncentruje a učení mu nejde,“ říká Hončlová a zdůrazňuje, že energetická stabilita znamená stabilní výkon bez prudkých propadů a tzv. mozkové mlhy.

Stres jako spojenec i nepřítel

Stres je přirozenou součástí výkonu a jeho krátkodobá forma dokonce funguje jako zdravý boost, který nám pomůže ve chvíli, kdy je to opravdu potřeba – jako třeba přímo u přijímaček. Jeho dlouhodobá podoba však může organismus postupně vyčerpávat. Příprava na přijímačky často trvá měsíce a dlouhodobě zvýšená hladina stresového hormonu kortizolu se může projevit únavou, ztrátou motivace, přecitlivělostí i horší koncentrací.

Pokud se tyto příznaky začnou kumulovat, je někdy lepší krátkodobě ubrat než dál tlačit na výkon. Mozek totiž bez regenerace ztrácí schopnost efektivně pracovat. Pobyt venku, pohyb nebo návrat ke koníčkům pomáhají snížit napětí a obnovit mentální kapacitu. Dva nebo tři dny kompletně bez učení tak mohou fungovat jako potřebný restart.

V okamžiku akutní úzkosti může pomoci i jednoduchá dechová technika 4–7–8, která spočívá v nádechu na 4 sekundy, zadržení na 7 a vydechnutí na 8. Během několika minut dokáže zklidnit organismus a vrátit mozek do režimu racionálního uvažování.

Bez spánku to nepůjde!

Spánek patří k nejpodceňovanějším částem přípravy, přesto právě během něj dochází k ukládání informací do dlouhodobé paměti. Nedostatek spánku proto snižuje efektivitu učení bez ohledu na množství času stráveného nad knihami. „Dospívající potřebují přibližně osm až deset hodin kvalitního spánku, aby mozek mohl regenerovat a stabilizovat výkon. Pokud tento odpočinek chybí, dítě je unavené, učení mu nejde a sahá po sladkém, aby nárazově doplnilo energii,“ vysvětluje Hončlová.

Velkým narušitelem je i modré světlo z obrazovek, které blokuje tvorbu melatoninu a narušuje hloubku spánku. Omezení mobilu před spaním tak může výrazně zlepšit kvalitu regenerace a následně i schopnost soustředění během dne.

Přijímačky nejsou jen o znalostech, ale o celkové rovnováze. Vyrovnaná hladina energie, zvládnutý stres a kvalitní spánek jsou právě těmi faktory, které rozhodnou o tom, zda dítě v den zkoušky dokáže ukázat svůj skutečný potenciál. Správně nastavené návyky navíc mohou dítěti pomoci nejen při změně školy, ale i v dalších životních etapách.