Jídlo ve školce je důležitou součástí dne: buduje návyky, podporuje socializaci a připravuje děti na školu. Pro některé rodiny ale úhrada stravného není samozřejmostí, což dítěti může výrazně zkomplikovat start ve vzdělávání.

V řadě mateřských škol je úhrada stravného podmínkou docházky. Pokud rodiče nezajistí jeho zaplacení, dítě zůstává doma. Přichází tak nejen o pravidelnou a zdravou stravu, ale i o předškolní vzdělávání, které je klíčovou přípravou na nástup do základní školy.

Na tento problém dlouhodobě reaguje nezisková organizace WOMEN FOR WOMEN projektem SOS do školky (Svačinka – Oběd – Svačinka). Ten s podporou Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy pomáhá dětem ze sociálně znevýhodněného prostředí a rodinám v tíživé finanční situaci tím, že jim hradí celodenní stravování v mateřské škole. Samotné dotace ovšem nestačí a pro kontinuitu projektu jsou důležití i soukromí a firemní dárci.

Podle analýz PAQ Research patří podpora předškolního vzdělávání znevýhodněných dětí mezi nejefektivnější investice, které může společnost udělat. Data zároveň ukazují, že děti z lokalit ohrožených sociálním vyloučením mají výrazně vyšší šanci začlenit se do běžné základní školy, pokud alespoň dva roky navštěvují mateřskou školu, a to i po zohlednění vlivu vzdělání rodičů, etnicity a regionu.

„Setkáváme se s případy, kdy rodiče chtějí dítě zapsat do mateřské školy, ale nemohou si dovolit hradit povinné stravování. Přitom právě předškolní vzdělávání je pro tyto děti často zásadní šancí, jak dohnat jejich startovní znevýhodnění,“ říká Barbora Nejedlá z WOMEN FOR WOMEN. „Projekt SOS do školky proto dětem hradí celodenní stravování – svačinu, oběd i odpolední svačinu – aby měly stejný přístup ke vzdělávání jako jejich vrstevníci.“

Jak projekt funguje v praxi
Děti do projektu vybírá samotná mateřská škola. Veškeré prostředky směřují výhradně na úhradu stravování konkrétních dětí a peníze jsou vypláceny přímo školce nebo stravovacímu zařízení, nikoli rodičům. Dětem je zaručena anonymita a projekt pracuje s transparentním účtem. Pokud strava zůstává opakovaně nevyužita, podpora je ukončena a prostředky se vrací zpět do projektu, v jehož rámci jsou následně vynaloženy na pomoc dalšímu dítěti.

„Díky této pomoci mohou děti chodit do školky pravidelně, tím se lépe začlení do kolektivu a mají možnost se připravit na základní školu bez toho, aby je limitovala finanční situace rodiny,“ doplňuje Daniela Křehlová, sociální pedagožka z mateřské školy zapojené do projektu.

Jak se může zapojit veřejnost
Projekt SOS do školky je letos podpořen také iniciativou společnosti Pluxee Česká republika, která až do 28. února umožňuje lidem zasílat zpět propadlé papírové stravenky. Částku, kterou takto vybere, následně promění v příspěvek právě na úhradu stravování dětí v mateřských školách.

„Dlouhodobě hledáme projekty, kde má i drobná pomoc jednotlivce skutečný a měřitelný dopad na společnost. Možnost proměnit nevyužité stravenky v obědy pro děti ve školkách nám v tomto dává velký smysl,“ říká Tereza Ulrychová, tisková mluvčí společnosti Pluxee Česká republika.

Pokud tedy lidé najdou doma propadlé stravenky, mohou jim dát nový význam bez ohledu na to, o jakou hodnotu půjde. I malou částkou mohou pomoci dětem, pro které je právě oběd ve školce vstupenkou do vzdělání.

Jak na to?
Pošlete své propadlé papírové stravenky Pluxee na adresu:

Stravenky pomáhají
Pluxee Česká republika a.s.
Plzeňská 3350/18
150 00 Praha 5

Zdroj dat: PAQ Research (2021): Nerovnosti ve vzdělávání jako zdroj neefektivity. Autoři: Daniel Prokop, Václav Korbel, Tomáš Dvořák, Lucie Marková.