Léky mají především pomáhat, někdy však spolu s úlevou přinášejí i nepříjemné vedlejší účinky, které mohou narušit každodenní fungování i psychickou pohodu. Nezáleží přitom jen na tom, zda se projeví, ale také na jejich intenzitě a dlouhodobém dopadu na zdraví. I proto má smysl hledat vhodnější či šetrnější řešení.

Je důležité si uvědomit, že vedlejší účinky nejsou selháním léčby. Jsou spíše přirozeným důsledkem toho, jak léky v těle působí. Reakce organismu je vždy individuální, může souviset s genetickou predispozicí, nevhodnou interakcí s jinými přípravky nebo i s drobnou chybou při užívání. Problém tedy nevzniká nutně proto, že by léčba byla špatná, ale jednoduše proto, že konkrétnímu pacientovi v dané situaci nemusí optimálně sednout.

Když tělo reaguje po svém

Spektrum vedlejších účinků sahá od těch obvyklých a víceméně neškodných až po ty vzácné, které s sebou většinou nesou i zvýšenou míru rizika. „Některé vedlejší účinky lze předpokládat, takže většina lidí ví, jak se s nimi popasovat. Jiné však vyžadují rychlou reakci a tam už je na místě řešit, co je ještě bezpečné a co už ne. Na jedné straně máte zažívací potíže, únavu, ospalost nebo neurologické změny, na straně druhé závažné dechové, oběhové či systémové projevy,“ vysvětluje MUDr. Štěpán Bejvančický ze společnosti mediGram.

Když už se vedlejší účinky objeví, je důležité rozlišovat, co zvládnete řešit sami a kdy už je potřeba obrátit se na odborníka. Obvyklé pravidlo je držet se toho, co vám řekl lékař, a nevysazovat léčbu bez předchozího odborného posouzení. V úvahu připadají také další režimová opatření, například úprava času podání léku nebo vedení detailního deníčku, kdy se problémy nejčastěji projevují. Úprava dávkování nebo výměna léků se naopak bez konzultace s lékařem nedoporučuje. Je dobré mít na paměti, že pro pacienta často bývá největší problém zorientovat se v postupu, ne samotný vedlejší účinek.

„Pacient nemá vedlejší účinky jenom přečkat, má je především aktivně řešit,“ podotýká Štěpán Bejvančický a dodává: „Největší problém většinou představuje přechod od klasické léčby k alternativám. Mnoha pacientům se do této změny nechce, často ani nevědí, že existují další, pro jejich zdraví šetrnější možnosti. V řadě případů si navíc nepřipouštějí, že kombinace konzervativní léčby a alternativního přístupu může fungovat.“

Čas na alternativu

Alternativní přístupy samozřejmě existují. Nejsou ani nijak zvlášť radikální: často stačí jen vyměnit přípravek v rámci jedné skupiny, přehodnotit léčebnou strategii či ji doplnit o některé nefarmakologické postupy. Jednou z možností pro pacienty, kteří léčbu dlouhodobě špatně snášejí nebo jim její vedlejší účinky výrazně snižují kvalitu života, je léčebné konopí. To dává smysl zejména u lidí, kteří trpí chronickými potížemi, jako je bolest, křeče nebo nevolnost. Léčebné konopí se také používá například při chemoterapii. Cesta k němu je nicméně administrativně trnitá.

„Konopí má oproti běžným lékům odlišný léčebný profil. Často se osvědčuje u pacientů, u nichž klasická léčba není z nějakého důvodu možná nebo ji provázejí komplikace,“ zdůrazňuje Bejvančický. „Problémem je ale jednak indikace, jednak dostupnost a celková složitost systému. Pacient často neví, kdo mu může pomoci, jak postupovat a jak se k léčbě vůbec dostat. Proto vznikl mediGram – aby pacientům skutečně pomohl s jejich problémy a usnadnil jim cestu tímto komplikovaným procesem,“ dodává.

Česká pravidla se od dubna 2025 v některých ohledech uvolnila. Léčebné konopí lze předepsat až na 90 dnů a dál platí 90% úhrada do 30 gramů měsíčně, případně i vyšší množství po schválení revizním lékařem. V praxi ale zůstává problémem orientace v systému, hledání vhodného lékaře i navazující komunikace s lékárnou. MediGram funguje tak, že pacient nejprve vyplní vstupní dotazník, jeho případ posoudí tým odborníků a při vhodné indikaci následuje vzdálená konzultace s lékařem.