Aktivní životní styl je pro Čechy stále dražší. Zatímco před pěti lety označilo finance za hlavní překážku zdravého životního stylu 6 % lidí, letos je to už 13 %. Až 43 % Čechů navíc v posledním roce zaznamenalo zdražení sportovních zařízení či aktivit a více než třetina přiznává, že kvůli vyšším cenám navštěvuje sportoviště méně často.

Rostoucí náklady se odrážejí i ve skutečných výdajích. Podíl lidí, kteří za sport utratí více než 1500 korun měsíčně, vzrostl během pěti let z 3 % na 11 %. Zároveň dvě třetiny aktivních respondentů uvádějí, že by sportovali častěji, pokud by měli k dispozici vyšší příspěvky. Vyplývá to z průzkumu MultiSport Index, který od roku 2019 realizuje společnost MultiSport Benefit ve spolupráci s agenturou NMS Market Research.

„Pohyb by neměl být luxusem. Pokud bude jeho finanční náročnost dál růst, dopadne to nejen na jednotlivce, ale i na firmy a stát. Podpora pohybu musí být vnímána jako investice do prevence, ne jako volitelný bonus,“ říká Miroslav Rech, CEO MultiSport Benefit.

Sport zůstává součástí života zhruba poloviny Čechů. Výjimkou byl rok 2022, kdy pravidelný pohyb deklarovalo 66 % populace, šlo však spíše o dočasný výkyv. Více než čtvrtina lidí se hýbe méně než jednou měsíčně. Ti, kteří sportují, to ale dělají poměrně pravidelně – nejčastěji dvakrát až čtyřikrát týdně.

Hlavní překážky zůstávají dlouhodobě stejné: nedostatek času a vůle. Výrazně však sílí ekonomický faktor. Finanční bariéra zdravého životního stylu je dnes oproti době před pandemií více než dvojnásobná, zatímco zdravotní omezení jako překážka naopak ustupují. Data tak ukazují, že vztah Čechů ke sportu je stabilní, mění se ale vnímání jeho dostupnosti.

Covidový boom venkovních aktivit postupně slábne. Procházky a výšlapy sice zůstávají nejrozšířenější aktivitou, ale po vrcholu 58 % v roce 2020 se drží kolem 47–48 %. Cyklistika klesla z 40 % na zhruba 32 %. Naopak roste zájem o posilovny a fitness – z 11 % v roce 2019 na 17 % v roce 2025. Běh se po poklesu v roce 2023 vrátil ke čtvrtině populace. Zároveň však přibylo lidí, kteří se sportem přestali, nejčastěji s plaváním a během.

Sport jako benefit by uvítalo 53 % lidí, ale k dispozici ho má jen 31 %. Otázkou tak zůstává, jak tuto formu podpory dostat k milionům zaměstnanců, kteří o ni stojí. Nemocnost stojí firmy až 11 miliard korun ročně a pravidelný pohyb ji může snížit až o 30 %.

„Podpora pohybu přes zaměstnavatele dává smysl zdravotně i ekonomicky. Firmy řeší vysokou nemocnost, nižší výkonnost i psychickou nepohodu zaměstnanců. Pokud existuje nástroj, který je dostupný, systémový a motivující, měl by být přirozenou součástí firemní péče,“ dodává Miroslav Rech.

Cesta k aktivnější společnosti nemá jedno řešení. Potřebná je dlouhodobá a systematická podpora pohybu – od škol a obcí přes zaměstnavatele až po stát a zdravotní systém. Vedle motivace je nutné odstraňovat i finanční bariéry, které dnes mnoha lidem brání sportovat pravidelně. Klíčová je dostupná infrastruktura, silnější role škol a tělesné výchovy, propojení prevence s pojišťovnami i větší podpora pohybu na pracovišti.

„Sport nesmí být výsadou. Pokud chceme rozhýbat Česko, musíme začít u dětí, ale zároveň vytvářet podmínky i pro dospělé. Patří sem i duševní zdraví, role lékařů, pojišťoven a obcí. Dostupný pohyb je součást kvalitního života v každé komunitě,“ říká Kamila Šrolerová, 1. místostarostka České obce sokolské.

Na nutnost širší společenské změny upozorňuje i akademická sféra. Pravidelný pohyb je třeba vnímat jako přirozenou součást každodenního života a základní předpoklad zdravé, dlouhodobě udržitelné společnosti.

„Jestliže víme, že se pravidelně hýbe jen část populace, nemůžeme to dál vnímat jako čistě individuální rozhodnutí. Je to společenské téma, které vyžaduje koordinovanou reakci škol, obcí, zaměstnavatelů, zdravotního systému i státu,“ doplňuje Miroslav Petr, děkan Fakulty tělesné výchovy a sportu Univerzity Karlovy.

Zdroj: MultiSport