Každý rok odjíždějí tisíce Čechů za prací do zahraničí do továren, logistických center, na stavby, do zemědělství či služeb. Mnozí z nich tam stráví jen několik měsíců, odvedou poctivou práci a vrátí se domů. Tím však často končí i jejich zájem o to, co se děje s penězi, které během roku odváděli na daních. A právě zde vzniká tichá ztráta, která v součtu představuje miliardy korun.

Podle odhadu společnosti NeoTax, poskytovatele mezinárodních daňových služeb, si až polovina lidí pracujících v zahraničí vůbec neřeší vratky daní, rodinné dávky ani další úlevy, na které mají nárok. Nejde přitom o drobné částky u krátkodobých či sezónních pracovníků se běžně pohybují ve stovkách až tisících eur.

Zálohy nejsou konečný účet. Rozhoduje celý rok

Mnoho lidí se domnívá, že pokud jim zaměstnavatel každý měsíc strhával daň, je vše vyřízené. Ve skutečnosti však rozhoduje až roční zúčtování, které zohledňuje délku pobytu, výši příjmů, rodinnou situaci i dostupné slevy.

„Lidé často přicházejí o peníze jen proto, že neznají pravidla dané země. V některých případech mají dokonce povinnost podat daňové přiznání, i když byli pouze zaměstnanci,“ upozorňuje Ivo Brabec, CEO NeoTax. Podle něj je nejčastější překážkou neznalost, jazyková bariéra a obava z administrativy.

Belgie: průměrná vratka 1500 eur, pokud je vše správně doloženo

Belgie patří mezi země, kde se vratky řeší nejčastěji. U nerezidentů se běžně pohybují mezi 500 až 2000 eury, průměr klientů NeoTax činí kolem 1500 eur. Rozhodující je však správné doložení dokumentů bez potvrzení o příjmech z domovské země nebo dokladů o rodinné situaci může úřad odmítnout některé úlevy.

K nejčastěji vyžadovaným dokumentům patří roční potvrzení o příjmech, doklad totožnosti, číslo účtu a v některých případech také rodné listy dětí či oddací list.

Německo: možnost vratek až čtyři roky zpětně

Německo nabízí ještě širší prostor pro uplatnění nároků. Lidé zde mohou odečítat náklady na dojíždění, dvojí domácnost či další výdaje. Rodiny s dětmi mohou žádat o dětské přídavky, které jsou výrazně vyšší než v Česku.

Zásadní výhodou je možnost podat daňové přiznání až čtyři roky zpětně. To otevírá dveře lidem, kteří v Německu pracovali v minulosti, ale své nároky dosud neřešili.

Evropské soudy i národní úřady zpřesňují pravidla

Zahraniční zdanění nerezidentů je navíc tématem, které se v Evropě stále vyvíjí. Letos například Soudní dvůr EU řešil belgickou přirážku pro nerezidenty, což znovu otevřelo debatu o férovém nastavení daňového režimu pro zahraniční pracovníky.

Peníze, které by neměly zůstat v cizině

Češi pracující v zahraničí odvádějí poctivou práci a přispívají k ekonomice zemí, které je zaměstnávají. Je proto zcela legitimní, aby si vyzvedli i to, co jim podle zákona náleží. Nejde jen o administrativu, jde o princip, o odpovědnost vůči vlastnímu úsilí i rodinnému rozpočtu.

A tak zůstává otázka, která přesahuje jednotlivce a dotýká se širšího společenského vědomí: Kolik peněz zůstává v zahraničí jen proto, že si o ně neřekneme?