Knihovna Václava Havla, instituce nesoucí odkaz českého prezidenta, dramatika a symbolu svobody, prochází v roce 2026 největší zkouškou své existence. Po letech inspirativních debat, výstav a kulturních projektů se ocitla na rozcestí mezi zánikem a novým začátkem.

Podle Deníku N většina zaměstnanců knihovny oznámila, že k 1. září končí, a správní rada se rozpadla. Důvodem jsou dlouhodobé neshody mezi vedením a týmem, které vyústily v odchod klíčových osobností.

Dagmar Havlová, vdova po Václavu Havlovi, pro Českou televizi uvedla: „Odstupuji od dohody o spolupráci, protože se neztotožňuji s aktuálním směřováním instituce.“ Její rozhodnutí vyvolalo otázky, zda knihovna bude moci nadále používat Havlovo jméno.

Zároveň však místostarosta Prahy 5 David Dušek, který zůstal jediným členem správní rady, pro iDNES.cz potvrdil: „Knihovna nekončí. Má zajištěné financování pro letošní rok a pracujeme na restrukturalizaci.“ Podle něj se jedná s novými dárci a připravuje se podzimní program.

Podle Respektu je situace „symbolem širšího problému české kulturní scény, závislosti na několika velkých mecenáších“. Odchod Zdeňka Bakaly a Karla Komárka z pozice hlavních sponzorů tak znamená nejen finanční ztrátu, ale i nutnost redefinovat model fungování.

Co bude dál

Budoucnost knihovny tak závisí na schopnosti obnovit důvěru, najít nové partnery a zachovat ducha otevřenosti, který byl pro Václava Havla klíčový. Pokud se to podaří, může se tato krize stát paradoxně novým začátkem, návratem k hodnotám, na nichž byla knihovna postavena.

Knihovna Václava Havla zůstává pro mnoho lidí víc než jen kulturní institucí. Je místem, kde se uchovává paměť o svobodě, dialogu a odpovědnosti. Jak napsal Ladislav Kudrna z ÚSTR pro Český rozhlas Plus: „Zánik knihovny by byl nenahraditelnou ztrátou pro kulturní duši národa.“