Černá britská komedie Mladý Humble slibuje humor, emoce i skvělý herecký koncert
Poslední činoherní premiérou letošní sezóny v Moravském divadle Olomouc, která proběhla v pátek 12. června, se nesla ve znamení úspěšné britské hry Mladý Humble. Citlivě zpracované „hamletovské“ téma s Lukášem Červenkou v titulní roli, skvělý překlad, brilantní herecké výkony a obdivuhodná režie komediálního dramatu, to všechno jsou cenné devízy nového jevištního díla.
Sám režisér Pavel Khek říká, že titulní hrdina Filip Humble je vlastně takový Hamlet 21. století, což dává i živnou půdu pro kvalitní a divácky vděčnou inscenaci. Mimochodem herecké výkony všech šesti protagonistů jsou fantastické. I to mě dostalo a vtáhlo do působivého příběhu, kterému nechybí černý humor a silné emoce. Ale pokud spojíme renomovanou britskou dramatičkou Charlotte Jones, uznávaného a osvědčeného českého režiséra a znamenité olomoucké herce, je nasnadě, že vznikla mimořádná divadelní událost.
Vypointovaná hra přináší komorní příběh, který může být parafrází hamletovském tématu. I když hlavním hrdinou není kralevic dánský, nýbrž pětatřicetiletý astrofyzik Filip Humble, který se vrací z univerzity do rodičovského domu na pohřeb otce. Tím to celé začíná, ale je to právě mladý Humble, aby pozvolna pochopil, že rozbité vztahy se svým nejbližším okolím musí napravit. Vědátora a totálně nepraktického moulu představuje Lukáš Červenka, který je i typově značka ideál. Jenomže on není „jen“ komik, je také vynikající herec. Jeho Filip, toť dokonalá studie, zvládnutá do posledního slova, pohybu a gesta.
Znamenitou kresbou se vyznačuje Flora Humbleová v podání Romany Julinové, postihující proměnu z namyšleného blonďatého stvoření ve zralou ženu, která konečně prokoukne a pochopí, jak to vlastně bylo, je a snad i bude. Její výkon má od začátku do konce brilanci a bravuru v pohybu i dikci, aniž je na jediném místě překročena míra, přičemž právě její postava patří v inscenaci k těm nejnáročnějším. V postavě Mercy Lottové, ženy, která je pomocnicí Flory Humbleové, charakterizuje Ivana Plíhalová svou bodrou venkovanku životní zkušeností a bezelstnou upřímností, ale i pocitem vlastní viny, že svůj vlastní život vytěsnila a opečovávala ostatní. Ne všichni se narodili pod šťastnou hvězdou, ale i s tím se dá leccos dělat…
Herecké obsazení je vůbec skvostné, což dokládá i třetí ženská postava. Je to akční dlouhovláska Rosie Pyeová, kterou hraje Vendula Nováková, žena to krásná a sošná. Jako herečka prokazuje velký talent s celou škálou výrazovým prostředků ať už jde o divokou hereckou akci, přimhouřené oči, motýlí polibek či kousnutí do jablka. Všechny tři ženské role poskytují dostatek efektních příležitostí, aby z nich vytěžily nejživější momenty inscenace.
Pozornost však zasluhuje druhý muž na scéně, a tím je Zdeněk Julina, který představuje žoviálního muže, jehož jméno je George Pye. Je nejen otcem Rosie, ale i letitým milencem Flory Humbleové, kterou si chce vzít. Také má rád rokenrol i swing Glenna Millera, ale především nesnáší Filipa. Svou suverenitou, nedočkavostí stejně jako zraněnou duší dává postavě žádoucí druhý rozměr.
Lukášovi Pořízkovi dává text role nenápadného zahradníka Jima možnost nalézt určující polohu i význam pro celek představení, každopádně jeho „duet“ s Florou Humbleovou je okouzlující. Ostatně celý prostor jeviště s mírnou šikmou vykvetl jako zahrada s nezbytnými včelími úly, které hrají svou důležitou roli.
Pavel Khek, který v Moravské divadle Olomouc režíroval inscenace Nedotknutelní (2020) a Přelet nad kukaččím hnízdem (2023), vsadil i tentokrát na netuctový příběh, myšlenkovou bohatost i na herecké schopnost proměňovat každé slovo či každý dialog lidského jednání a myšlení. Černá britská komedie, kterou přeložil Jan Hančil, slibuje podle mého skvělý herecký koncert. A pokud jsem zmínil překladatele, režiséra a herce, pak nesmím zapomenout ani na další důležité lidi v týmu – Annu Smrčkovou (dramaturgie), Michala Syrového (scéna) a Michaelu Semotánovou (kostýmy). Mimochodem, v této sezóně můžete komedii v Moravském divadle Olomouc vidět ještě 20. a 23. června.
Robert Rohál
Foto Kateřina Holbová/MDO





