Tempo české komunitní energetiky zrychluje a bytovým domům otevírá praktičtější využití vlastní fotovoltaiky. Do systému se už zapojily desítky tisíc výrobních i odběrných míst a sdílená energie se blíží hranici osmdesáti gigawatthodin. Pro SVJ, družstva i správce tím roste význam aktivního řízení spotřeby. Bytový dům může ohřívat vodu ve chvíli vyšší výroby nebo výhodnější ceny elektřiny, ukládat energii do akumulace a využít ji později, aniž by to jakkoli zasáhlo do komfortu obyvatel. Právě provoz po instalaci technologií se tak stává klíčovým faktorem návratnosti energetických investic.

Po spuštění sdílení elektřiny získaly bytové domy novou možnost, jak lépe využít energii z vlastní fotovoltaiky. Podle Elektroenergetického datového centra je v systému už přes čtyřicet jedna tisíc výrobních a pětadvacet tisíc odběrných míst, která společně sdílela téměř osmdesát gigawatthodin elektřiny. Pro správce domů tak nabývá na významu otázka, kdy elektřinu spotřebovat a jak ji využít pro provoz technologií, zejména při přípravě teplé vody.

„Typický bytový dům má několik druhů spotřeby, které lze řídit automaticky a bez zásahu do každodenního života obyvatel. Příprava teplé vody je ukázkový příklad. Obyvatelé potřebují komfort, zatímco samotný ohřev může proběhnout v době vyšší výroby z fotovoltaiky nebo výhodnější ceny elektřiny,“ říká Radek Mikulášek, vedoucí energetických projektů společnosti Enbra.

Modelový příklad většího domu s padesáti byty ukazuje, že rozhodující není jen instalovaný výkon fotovoltaiky nebo tepelného čerpadla. Pokud fotovoltaika vyrábí v době nízké okamžité spotřeby, část přebytků odchází do sítě, zatímco v jiných hodinách dům elektřinu znovu nakupuje. „Největší riziko vidím v tom, že se dům vybaví moderními technologiemi, které pak fungují vedle sebe bez společné logiky. Vlastníci by měli chtít konkrétní popis provozu a jasné odpovědi na otázky o načasování ohřevu vody, využití fotovoltaiky, akumulace a vyhodnocení systému,“ upozorňuje Mikulášek.

Aktivně řízený provoz pracuje s předpovědí výroby, očekávanou spotřebou teplé vody, kapacitou akumulace i hodinovou cenou elektřiny. Systém může posunout ohřev vody do části dne s vyšší výrobou nebo využít levnější odběr ze sítě. Energie se uloží ve formě tepla a obyvatelé ji využijí později, například večer nebo ráno. „Z pohledu vlastníků je podstatné, že aktivní řízení lidem nezasahuje do komfortu bydlení, mění jen provozní logiku technologií. Dům může ohřívat vodu v ekonomicky vhodnější chvíli a využít akumulaci tak, aby energie zůstala co nejvíce v objektu,“ dodává.

Sdílení elektřiny zvyšuje tlak na lepší řízení domu

Téma aktivní spotřeby sílí i kvůli rozvoji sdílení elektřiny. Sdílení je možné po celé České republice bez ohledu na distribuční oblast, úroveň napětí, dodavatele energie nebo kategorii zákazníka. Podle Energetického regulačního úřadu může být u bytových domů do sdílení zapojeno až tisíc odběrných míst za jednou hlavní domovní pojistkovou skříní. „Fotovoltaika na střeše tak nemusí sloužit jen společným prostorám, ale může se stát zdrojem energie pro širší část domu,“ říká Mikulášek.

Vlastní výroba elektřiny tak získává širší využití. Domy mohou řešit společné prostory, technologie, přípravu teplé vody i rozdělení vyrobené elektřiny mezi jednotlivé odběratele. „Sdílení elektřiny zvyšuje potřebu přemýšlet o domě jako o jednom energetickém celku. Fotovoltaika je pouze jeden prvek. Důležitá je návaznost na spotřebu, akumulaci, přípravu teplé vody a provozní režim domu,“ doplňuje.

Koordinace spotřebitelského chování přitom není nutná. „Mnohem praktičtější je řídit zařízení, která se řídí sama podle předem nastavených pravidel,“ vysvětluje.

Rozhodující je provoz po instalaci

Při přípravě energetických projektů se stále často sleduje hlavně cena zařízení, instalovaný výkon nebo odhadovaná roční výroba fotovoltaiky. Pro ekonomiku bytového domu je však zásadní také provoz po spuštění. Důležitá je schopnost technologií reagovat na skutečnou spotřebu, ceny elektřiny, výrobu z fotovoltaiky a kapacitu akumulace.

U větších bytových domů je aktivní řízení klíčové ve třech oblastech. První je vyšší využití vlastní elektřiny přímo v objektu, druhou omezení odběru v méně výhodných hodinách a třetí lepší využití teplé vody jako formy akumulace energie. „Akumulační zásobník může být pro bytový dům mnohem víc než nádrž na teplou vodu. Při správném řízení pomáhá převést energii z doby výroby nebo levnějšího odběru do doby skutečné potřeby. To má okamžitý dopad na ekonomiku provozu,“ říká Mikulášek.

Tento princip se netýká jen velkých rekonstrukcí. Aktivní řízení je relevantní i pro domy, které o fotovoltaice teprve uvažují, nebo pro objekty, kde už některé technologie fungují. „Správce nebo výbor SVJ by měl při přípravě projektu vědět, jak bude systém pracovat v běžném dni, při víkendovém provozu, v létě, v zimní špičce i při změně cen elektřiny,“ uzavírá.