Období zkoušek a státnic bývá pro studenty nejnáročnější částí roku. Mísí se v něm dlouhodobý stres, vysoké nároky i nedostatek spánku. Data z monitoringu duševního zdraví ukazují, že až 65 procent vysokoškoláků má nízký well‑being a mnoho z nich se potýká s úzkostmi či depresivními příznaky. Oporu hledají u blízkých, přátel nebo v rychlé interakci s chatboty. Terapeutka Mgr. Jiřina Maršálková z Mindwell připomíná, že taková pomoc může ulevit, ale nenahrazuje odbornou péči, která je na místě, pokud potíže přetrvávají nebo ovlivňují každodenní život. Jaké možnosti odborné podpory mají studenti v Česku k dispozici?

Polovina vysokoškoláků se potýká s příznaky deprese a úzkosti

Psychické obtíže nejsou u vysokoškoláků okrajovým problémem. Podle monitoringu duševního zdraví studentů v Česku vykazovalo více než 65 % vysokoškoláků nízký well-being, více než polovina příznaky středně těžké až těžké deprese a přibližně 45 % příznaky středně těžké až těžké úzkosti. Výsledky zároveň ukazují, že duševní zdraví studentů je tématem veřejného zdraví, ne otázkou individuálního selhání nebo nedostatku odolnosti.[1]

Konec semestru typicky kombinuje několik rizikových faktorů najednou: dlouhodobý stres, narušený spánek, tlak na výkon, nejistotu z budoucnosti i omezený prostor pro regeneraci. Psychická nepohoda se proto nemusí projevit náhle ani dramaticky. Může se rozvíjet postupně jako přetrvávající únava, potíže se soustředěním, poruchy spánku, podrážděnost, ztráta motivace, napětí, úzkostné prožívání nebo pocit zahlcení.

Studenti mohou projevy zlehčovat jako „jen zkouškové“, „běžný stres“ nebo „špatné období“. Jenže pokud se podobné potíže vracejí, trvají delší dobu nebo začínají zasahovat do studia, práce, vztahů či běžného fungování, nemusí jít už jen o otázku zvýšeného stresu, výkonu či nedostatku vůle. Může to být signál, že psychika potřebuje pozornost odborníka.

Podpora by se měla přiblížit tomu, jak dnes mladí lidé fungují

Než se lidé odhodlají řešit svůj stav s odborníkem, mnohdy se obracejí primárně na své blízké. Ti často jako první zachytí, že se něco děje, dokážou poskytnout podporu, bezpečí a pomoci člověku nezůstat na své potíže sám. Podle výzkumu Nevypusť duši hledá až 80 % mladých lidí při duševních obtížích pomoc nejprve u lidí ve svém okolí, zatímco na odborníka se obrátí pouze 20 %.[2] Ukazuje to, jak zásadní roli hrají vztahy.

Za otázkou „Jak se máš?“ se skrývá mnohem více

Právě v těchto běžných vztazích hojně zaznívá i otázka, která může být důležitější, než se na první pohled zdá: „Jak se máš?“ Lidé na ni obvykle odpovídají automaticky: „Dobře.“ „Fajn.“ „Jde to.“ Jenže právě za těmito krátkými odpověďmi se může skrývat únava, tlak, úzkost nebo pocit, že už je toho jednoduše moc. Pro některé ale může být i rozhovor s blízkými obtížný. Možná si nejsou jistí, jestli jsou jejich potíže dost vážné. Možná se za ně stydí. Možná se necítí v bezpečí. A možná sami nevědí, jak přesně popsat stav, který sami prožívají poněkud abstraktně jako „je mi blbě“, „je mi nějak divně“ nebo „jsem jak na jehlách“.

„Právě proto může být užitečné se u otázky ‚Jak se mám?‘ na chvíli zastavit a zkusit si na ni odpovědět co nejupřímněji, třeba jen sami pro sebe. Když člověk tápe v tom, co se s ním děje, může mu pomoci jednoduchý digitální screening, který může pomoci lépe pochopit to, co prožívá a nabídne orientační pohled na jeho aktuální psychickou pohodu. Screening neslouží ke stanovení diagnózy, jde pouze o informativní přehled a může pomoci s dalším krokem k vyhledaní odborné péče, “ radí terapeutka Jiřina Maršálková z Mindwell.[3]

Mladí lidé využívají AI chatboty. U nich však není prověřena bezpečnost ani účinnost

Mladí lidé dnes stále více využívají pro řešení duševních obtíží digitální nástroje a AI chatboty. Podle výzkumníků z RAND Corporation z roku 2025 generativní AI chatboty při psychických obtížích používá přibližně každý osmý mladý člověk v USA a více než 90 % uživatelů jejich rady označuje za užitečné.[4] Autoři studie současně poukazují na to, že AI nenahrazuje odbornou péči a její rady nejsou dostatečně prověřeny z hlediska bezpečnosti a účinnosti. AI chatboty jsou dostupné, ve své podstatě anonymní a mohou pomoci začít pojmenovávat potíže v momentě, kdy je těžké o nich mluvit nahlas.

„U AI chatbotů je ale potřeba mít na paměti, že nejde o rozhovor s odborníkem ani o náhradu psychoterapie. Mohou pomoci začít pojmenovávat, co se děje, nebo ulevit ve chvíli, kdy je těžké o potížích mluvit nahlas. Jejich limity se však ukazují hlavně ve chvíli, kdy už člověk potřebuje dlouhodobější plán, bezpečné vedení ke konkrétnímu cíli a průběžné vyhodnocování, zda se jeho stav skutečně zlepšuje,“ upozorňuje Jiřina Maršálková. U běžných AI chatbotů zároveň podle terapeutky není vždy snadné ověřit správnost doporučení ani uhlídat, aby se rozhovor neodchýlil směrem, který pro člověka nemusí být užitečný či bezpečný. Organizace Nevypusť duši na svých stránkách zveřejnila praktická doporučení, jak s AI chatbotem v tomto případě zacházet.[5]

Mezi AI chatbotem a léky existují další mezistupně odborné podpory

V digitální době se jedná o přirozený posun, na nějž musí reagovat i oblast péče o duševní zdraví. Podpora by podle odborníků měla být dostupnější a blíže tomu, jak mladí lidé skutečně fungují. Zároveň ale musí být odborná, bezpečná a opřená o ověřené terapeutické postupy. Právě proto je důležité, aby mladí lidé věděli, že mezi neformálním rozhovorem s umělou inteligencí a užíváním psychofarmak existují i další odborné možnosti. V zahraničí se k péči o duševní zdraví stále častěji využívá princip takzvané stepped care, tedy krokové péče. „Ne každý člověk potřebuje hned stejnou intenzitu podpory. Někdy může být prvním krokem screening, psychoedukace nebo strukturovaný digitální program, jindy je na místě online či osobní psychoterapie a v závažnějších případech intenzivnější odborná nebo psychiatrická péče,“ vysvětluje terapeutka.

Podstatné je, aby člověk dostal takovou formu pomoci, jež odpovídá závažnosti jeho obtíží, a aby se k ní dostal včas. Právě do tohoto principu zapadají digitální terapeutické programy Mindwell s podporou terapeuta. Pro mladé lidi, kteří první odpovědi obvykle hledají online, mohou představovat bezpečný přechod od neověřených digitálních rad z internetu ke strukturované odborné péči založené na terapeutických postupech. Programem lze procházet online, vlastním tempem a v čase, kdy má člověk prostor se svému duševnímu zdraví věnovat. To může být užitečné například právě pro studenty, kteří žijí na koleji nebo ve sdíleném bytě, kombinují školu s prací, mají proměnlivý rozvrh nebo pro ně může být snazší začít nejprve písemně a v klidu než o svých potížích hned mluvit nahlas.

Digitální terapeutické programy s podporou terapeuta jsou od roku 2026 plně hrazené ze zdravotního pojištění

Důležitou roli hraje také finanční dostupnost. U mladých lidí může cena podpory výrazněji ovlivnit, jestli pomoc vyhledají včas, nebo své potíže dále odkládají. Díky úhradám ze zdravotního pojištění se odborně vedená digitální péče může stát dostupnější i pro ty, pro něž by finanční náklady představovaly významnou překážku.

„Terapeutické programy Mindwell mohou představovat bezpečný, dostupný a odborně vedený první krok pro lidi s mírnými až středně závažnými psychickými obtížemi. Jsou určeny dospělým od 18 let, kteří hledají strukturovanou podporu a vyhovuje jim možnost pracovat na sobě v digitálním prostředí odkudkoliv, v soukromí a vlastním tempu. Nejsou určeny pouze mladým lidem, ale komukoliv, komu tento způsob péče vyhovuje. O vhodnosti digitálního terapeutického programu pro konkrétního člověka rozhoduje praktický lékař nebo psychiatr. Je však důležité zdůraznit, že terapeutické programy nejsou určeny pro krizové situace ani pro závažné akutní stavy.” říká Jiřina Maršálková. Pokud se ukáže, že potíže vyžadují intenzivnější podporu, může na tento krok navázat další odborná péče. „Pro mladé dospělé může být Mindwell jednou z cest, jak začít řešit psychické potíže dříve, bezpečně a způsobem, který lépe zapadá do jejich běžného života,“ uzavírá terapeutka.

O Mgr. Jiřině Maršálkové

Mgr. Jiřina Maršálková je terapeutka a spoluautorka preventivních programů Mindwell. Je členkou České společnosti kognitivně-behaviorální terapie a České asociace pro psychoterapii. Magisterský titul získala v oboru ošetřovatelství, psychologie a sociální práce na Pedagogické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci. Pracovní zkušenosti nabyla nejdříve jako zdravotní sestra na jednotce intenzivní péče, poté jako sestra v pediatrické ambulanci. Před založením soukromé praxe v Brně působila na různých pozicích v rámci farmaceutického průmyslu, včetně manažerských. Pracovala taktéž jako terapeutka pro AdiCare Praha, soukromou psychologickou a psychiatrickou kliniku. Své odborné znalosti rozvíjí v rámci kurzů a její práce je pod pravidelnou supervizí.

_{[1] https://www.uhk.cz/cs/univerzita-hradec-kralove/uhk/celouniverzitni-pracoviste/uhk-point/aktuality/prurezova-studie-dusevniho-zdravi-u-studentu-vysokych-skol-v-ceske-republice-dotaznik}

_{[2] https://nevypustdusi.cz/2025/01/20/jak-nas-novy-inovacni-projekt-promeni-svet-detskeho-dusevniho-zdravi/}

[3] Screeningový asistent Mindwell (SAM), dostupný na stránkách jaksemam.cz, pomáhá zachytit, zda prožívané obtíže mohou souviset s příznaky psychické nepohody. Je však důležité dodat, že žádný screeningový nástroj nenahrazuje odborné vyšetření ani diagnózu. Může ale představovat první krok k lepšímu porozumění vlastnímu prožívání a případně i k vyhledání další pomoci. SAM je příslušenství ke zdravotnickému prostředku MW DP I. třídy, který je určený pro pacienty starší 18 let a slouží k pomoci s prvním výběrem programů v aplikaci MW DP. Před použitím je nutné si pečlivě přečíst informace k bezpečnému používání.

_{[4] https://jamanetwork.com/journals/jamanetworkopen/fullarticle/2841067?utm}

_{[5] https://nevypustdusi.cz/2026/04/14/umela-inteligence-v-prevenci-dusevnich-obtizi}