Když se v letním odpoledni obzor zbarví do temně modré, může se stát, že se nad Českem rodí jeden z nejvzácnějších, ale zároveň nejnebezpečnějších atmosférických jevů. Supercela. Bouře, která má vlastní vnitřní řád, vlastní rotaci, vlastní dynamiku. Je to bouře, která se neřítí krajinou chaoticky, ale s maximální organizovaností, jako by ji vedla neviditelná ruka.

Supercela vzniká, když se v atmosféře potkají tři klíčové ingredience: silná instabilita, dostatek vlhkosti a výrazný střih větru, který dokáže výstupný proud roztočit do mohutné mezocyklony (rotující výstupný proud uvnitř supercelární bouře). Právě tato rotace je tím, co supercelu odlišuje od běžných bouří. Díky ní dokáže přežít celé hodiny, měnit svou strukturu, sílit i slábnout, a přitom stále držet svůj charakteristický tvar. Její vrchol může vystoupat až do dvaceti kilometrů, její základna se může zbarvit do zelených odstínů, které často předznamenávají krupobití.

Česko není oblastí, kde by se supercely objevovaly denně, přesto je jejich výskyt pravidelný. Nejčastěji přicházejí v období od května do srpna, kdy se letní teplo potkává s dynamickými frontami. A právě v těchto měsících se odehrály i nejsilnější supercely, které si česká meteorologie pamatuje.

Jednou z nejvýraznějších byla ta, která zasáhla Prahu v srpnu roku 2010. Bouře se přehnala přes jih města s takovou intenzitou, že způsobila škody v řádu stovek milionů korun. Kroupy ničily střechy, auta i zahrady, a lidé si poprvé uvědomili, že supercela není jen exotický pojem z amerického Středozápadu, ale realita, která se může objevit i nad Vltavou.

Střední Čechy patří dlouhodobě k oblastem, kde se supercely objevují nejčastěji. Úvaly, Benešov, Kolín, Příbram, to jsou místa, která se v meteorologických záznamech objevují opakovaně. V červnu roku 2019 se přes region přehnala série supercel, které produkovaly obří kroupy a výrazné nárazy větru. Podobně silné bouře zasáhly i Královéhradecký a Pardubický kraj v červenci 2017, kdy meteorologové v rámci projektu SUTRIP zdokumentovali několik rotujících bouří během jediného dne.

Jihozápad Čech zažil svou mimořádnou epizodu v červnu 2018, kdy se u Horažďovic a Horšovského Týna vytvořily supercely s výraznou strukturou a silným krupobitím. Každá z těchto bouří byla jiná, každá měla vlastní dynamiku.

A právě nyní, v polovině července, je období, kdy se supercely mohou objevit znovu. Atmosféra je nabitá energií, teplý vzduch stoupá vzhůru, fronty se vlní přes Evropu. Letošní sezóna je aktivní, je dobré sledovat radar, pokud se obloha začne chovat neklidně.

Hydrometeorologická výstraha podle zákona o veřejné hydrometeorologické službě

Supercela je fascinující i děsivá. Je to připomínka toho, že příroda má sílu, která přesahuje lidské představy. A zároveň je to jev, který si zaslouží respekt, pozornost a pochopení. Protože když se na obzoru objeví její charakteristická struktura, není to jen bouře. Je to královna, která právě vstoupila na scénu.

Zdroje a odborné podklady

• Český hydrometeorologický ústav, databáze konvektivních bouří a supercel
• Projekt SUTRIP, dokumentace supercelárních bouří v ČR European Severe Weather Database
• Záznamy o supercelách ve střední Evropě
• Meteorologické analýzy z let 2010, 2017, 2018 a 2019

Lenka Žáčková