Tropické teploty mění stravovací návyky Čechů. Restaurace hlásí větší zájem o lehká jídla, saláty nebo ryby, zatímco odborníci připomínají důležitost pravidelného stravování i dostatečného pitného režimu. Současně pokračuje pozvolný růst cen poledních menu. Průměrná cena oběda v českých restauracích letos v červnu dosáhla 201,46 Kč, tedy téměř o pět korun více než ve stejném období loňského roku.

Zatímco loni činila průměrná cena oběda 196,57 Kč, letos se poprvé dostala nad hranici dvou set korun. Během prvního pololetí se cena postupně zvedla z lednových 198,32 Kč až na červnových 201,46 Kč. Vyplývá to z dat společnosti Pluxee, která dlouhodobě sleduje vývoj cen obědů v restauracích napříč Českem.

Nejdražší obědy tradičně nabízejí podniky ve Středočeském kraji (213,70 Kč) a v Praze (210,67 Kč). Nejnižší ceny si drží Karlovarský kraj (177,22 Kč) a Kraj Vysočina (193,59 Kč). Rozdíl mezi nejdražším a nejlevnějším krajem tak činí téměř 37 korun za jedno menu, což při pravidelném obědvání představuje stovky korun měsíčně.

Vedra mění objednávky i návyky

S příchodem tropických dnů se podle restauratérů mění nejen návštěvnost podniků, ale i skladba objednávek. Těžká česká jídla ustupují lehčím pokrmům a roste zájem o saláty, grilovanou zeleninu, ryby nebo kuřecí maso. Hosté častěji sahají také po domácích limonádách a nealkoholických nápojích.

„V horkých dnech je znát, že hosté hledají lehčí varianty obědů. Největší zájem je o saláty, ryby, kuřecí maso nebo studené předkrmy. Naopak klasická jídla jako svíčková nebo guláš si lidé nechávají spíše na chladnější dny. Tomu přizpůsobujeme i skladbu letního menu – zařazujeme více sezónních surovin, svěžích kombinací a lehčích pokrmů,“ říká Aneta Sus Zajíčková, provozní restaurace Radegastovna na náměstí v Ostravě.

Vysoké teploty ovlivňují i samotné stravovací návyky. Lidé mají menší chuť k jídlu, častěji volí menší porce nebo oběd úplně vynechávají. Podle Pluxee by ale ani v horkých dnech neměl oběd z pracovního dne mizet – pravidelné stravování pomáhá udržet energii, soustředění i celkovou pohodu.

Zaměstnavatelé hrají stále větší roli

Právě v těchto situacích může zaměstnavatel sehrát klíčovou roli. Příspěvek na stravování totiž neslouží jen k úhradě oběda v restauraci. Zaměstnanci jej mohou využít také na nákup kvalitních potravin a čerstvých surovin pro přípravu vlastního jídla, což jim umožňuje lépe přizpůsobit stravování svým preferencím i zdravotním omezením.

„Letní teploty přirozeně ovlivňují to, co si lidé vybírají k obědu, neměly by ale být důvodem k tomu, aby pravidelné stravování úplně vynechávali. Příspěvek na stravování dnes nabízí větší flexibilitu než kdy dříve. Lidé jej mohou využít nejen v restauracích, ale také při nákupu potravin a připravit si jídlo podle vlastních potřeb,“ říká Jan Michelfeit, marketingový ředitel Pluxee ČR.

Podle aktuálního průzkumu společnosti realizovaného agenturou Ipsos řeší zdravotní omezení spojená se stravováním 15 procent pracovníků. Více než polovina zaměstnanců (55 procent) však uvádí, že jejich zaměstnavatel speciální potřeby nijak nezohledňuje. Zároveň 58 procent zaměstnanců vnímá, že se v posledním roce zvýšil tlak na jejich pracovní výkon, což často vede k horším stravovacím návykům a menšímu prostoru pečovat o své zdraví.

Podpora se firmám vyplácí

V období, kdy ceny obědů rostou a letní vedra mění stravovací návyky, hraje podpora zaměstnavatelů ještě důležitější roli. Příspěvek na stravování dnes v různých formách dostává 82 procent zaměstnanců a data z průzkumu potvrzují, že o stravovací benefity je stále zájem.

Pouze 26 procent zaměstnanců vnímá, že je jejich zaměstnavatel aktivně podporuje v oblasti prevence a zdravého životního stylu, zatímco 43 procent tuto podporu nepociťuje. Podpora kvalitního a pravidelného stravování přitom nepřináší jen finanční úlevu. Pomáhá zaměstnancům lépe pečovat o zdraví, udržet energii během pracovního dne a přispívá k vyšší produktivitě, lepšímu soustředění i celkové spokojenosti.