Češi mají jednu zvláštní vlastnost. Dokážeme vyřešit téměř cokoli, často způsobem, který by nikoho jiného nenapadl. Umíme improvizovat, přemýšlet mimo zaběhnuté vzorce, hledat řešení tam, kde ostatní vidí problém. A když se do něčeho pustíme, bývá to precizní, promyšlené, dotažené. Jenže zatímco naše schopnosti jsou nezpochybnitelné, naše sebevědomí bývá tišší. Jako bychom se báli říct nahlas, že jsme opravdu dobří.

Právě to ukázal unikátní roční sběr dat, který probíhal po celé zemi i v zahraničí. Poprvé po dvaceti letech vznikl tak rozsáhlý obraz toho, jak Češi vidí sami sebe, jaké hodnoty sdílejí a jaké superschopnosti považují za typicky české. Jde o první krok k vytvoření národního brandu – jasné, sebevědomé identity, kterou bude Česká republika prezentovat světu.

Kreativní, vynalézaví, empatičtí. A překvapivě sebevědomí

Data ukázala, že Češi už se necítí jako malá, nenápadná země. Vědí, co umí. Vědí, co mohou nabídnout. A vědí, že jejich kombinace vlastností je unikátní: kreativita i preciznost, improvizace i spolehlivost, empatie i schopnost pomoci v nouzi.

Zároveň ale neumíme své přednosti prodat. Nemluvíme o nich, nezdůrazňujeme je, nevyprávíme příběh o tom, kdo jsme. „Jsme kreativní Němci nebo precizní Slované,“ říká podnikatel Martin Wichterle, ambasador Druhé ekonomické transformace. A dodává, že právě tato kombinace je naše největší síla – jen ji musíme začít artikulovat.

Největší sběr dat o české identitě za dvě dekády

Výzkum vznikl díky spolupráci národních agentur a byznysové sféry. Ve spolupráci s ústavem STEM se analyzovalo více než deset tisíc odpovědí v anketě Dobré ráno, Česko. K tomu desítky osobních občanských dialogů po celé republice i v zahraničí.

Lidé vybírali symboly země, popisovali české superschopnosti, volili osobnosti, které nás reprezentují, a dokonce tvořili vtipy. Zapojili se sportovci, vědci, umělci, podnikatelé, studenti, krajané i cizinci žijící v Česku.

Výsledkem je mozaika české identity – živá, současná, překvapivě sebevědomá.

Propast mezi tím, co nabízíme, a tím, co o nás svět ví

A právě tady začíná problém. Podle globálních měření jsme v přínosu světu na 12. místě ze 174 zemí. Ale ve známosti jen na 31. místě z padesáti sledovaných.

Polovina cizinců o nás „něco slyšela“, ale nedokáže říct nic konkrétního. A 71 % si stále myslí, že Česká republika a Československo je totéž.

„Když nějaký stát neznám, nemohu si o něm nic myslet,“ upozorňuje expertka na národní branding Martina Kolská.

Známost země přitom ovlivňuje všechno – export, turismus, investice, diplomacii, bezpečnost. A česká veřejnost to ví: 95 % lidí si myslí, že je důležité budovat dobré jméno Česka ve světě.

Co si o sobě myslíme? A co říkáme nahlas jen zřídka?

Dialogy ukázaly, že Češi si váží kombinace vlastností, která není běžná: bezpečná a svobodná země zároveň, prostupná příroda dostupná všem, kvalitní veřejné služby, solidarita v nouzi.

Nejvíce si ceníme „chytrých hlav“ – vědců, lékařů, vynálezců.

Zajímavý je i vztah k pivu. Chceme ho jako součást identity, ale moderně – kvalitu, mikropivovary, řemeslo. Ne turistický kýč, který nás spojuje s alkoholovými výlety.

A humor? Už ho nevnímáme jako hlavní národní znak. Spíše jako nadhled, praktičnost, schopnost neztratit hlavu.

Co bude dál?

Výsledky jsou prvním krokem. Teď vzniká komplexní report a následně pravidla pro prezentaci Česka v zahraničí. Inspirací jsou Finsko, Estonsko či Nizozemí – země, které dokázaly proměnit svou reputaci v ekonomickou sílu.

Česko má všechny předpoklady udělat totéž. Jen se musí naučit říkat nahlas, kdo je.

A možná i přestat se schovávat za skromnost, která už dávno není naší jedinou tváří.

Zdroj: Druhá ekonomická transformace