Letní únava nemusí být jen důsledkem horka. Často je to přirozená reakce na vysoké teploty, nedostatek tekutin, více pohybu nebo rozhozený jídelníček. Po odpočinku ve stínu obvykle rychle odezní. Pokud se však slabost, bolesti hlavy, nevolnost či závratě vracejí častěji, trvají déle nebo jsou nezvykle intenzivní, nemusí jít jen o běžné „letní vyčerpání“. Letní zátěž totiž může narušit rovnováhu organismu a upozornit na metabolický problém, který se dosud neprojevoval. Proto není dobré automaticky vše svádět na počasí.

Typickými signály, že tělo nezvládá letní režim, bývají výrazná únava, slabost, zhoršené soustředění, bolesti hlavy, nevolnost, svalové křeče či závratě. Nejde jen o důsledek tepla, léto přináší i více fyzické aktivity, častější dehydrataci a změny ve stravování. Tyto faktory mohou narušit metabolickou rovnováhu, a proto bývají problémy výraznější u lidí s vrozenými metabolickými poruchami, diabetem či jinými získanými onemocněními. Rizikem je také delší hladovění, cestování nebo infekce.

„Někdy mohou tyto obtíže upozornit na metabolickou poruchu, například poruchu metabolismu glukózy či lipidů nebo některé vzácné dědičné metabolické onemocnění. Pokud se opakují, jsou intenzivní a přetrvávají i po dostatečné hydrataci a odpočinku, může jít o první signál chronického onemocnění,“ vysvětluje Mgr. Hana Sládková Kavínová, vědecká specialistka na nutriční genetiku ze společnosti GHC Genetics.

Vrozené i získané poruchy metabolismu

Metabolické poruchy zahrnují širokou škálu onemocnění, při nichž tělo nedokáže správně zpracovávat nebo využívat živiny: cukry, tuky, bílkoviny či stopové prvky. Mezi nejčastější patří diabetes mellitus, poruchy metabolismu lipidů (například hypercholesterolemie), obezita či metabolický syndrom. Vzácnější, ale závažné, jsou dědičné poruchy jako fenylketonurie, Wilsonova choroba či hemochromatóza.

Vrozené poruchy jsou způsobeny genetickou variantou přítomnou od narození a často souvisejí s narušenou funkcí konkrétního enzymu. Získané poruchy vznikají postupně, kombinací genetických predispozic, životního stylu, věku a dalších onemocnění. U monogenních poruch může být podíl genetiky až 100 %, u získaných onemocnění se podle studií pohybuje mezi 25 a 75 %. Právě proto má životospráva zásadní vliv na prevenci.

Kdy zpozornět

Vyšší riziko mají lidé s rodinnou anamnézou metabolických či kardiovaskulárních onemocnění, osoby s nadváhou, sedavým způsobem života či nevhodnými stravovacími návyky. U dědičných poruch je klíčový výskyt onemocnění v rodině. Většinu vrozených metabolických vad nelze zcela vyléčit, ale díky moderní diagnostice lze příznaky výrazně zmírnit a předcházet komplikacím. Zásadní je včasné odhalení.

„Pozornost by měly vzbudit opakované nebo nevysvětlitelné obtíže, které neodpovídají běžné reakci na horko. Varovnými signály mohou být kolapsové stavy, poruchy vědomí, zvracení, hypoglykemie, tmavá moč po zátěži nebo dlouhodobě přetrvávající únava či výrazná svalová slabost,“ upozorňuje odbornice.

Genetika jako vodítko

Predispozice může přiblížit genetický test GenScan Individual Metabolismus od GHC Genetics. Analyzuje genetické varianty spojené s metabolismem živin, energetickým hospodařením, zpracováním tuků a sacharidů či reakcí na stravovací návyky. Výsledek obvykle neznamená diagnózu, ale ukazuje vrozenou vnímavost k určitým složkám výživy a může sloužit jako podklad pro individuální prevenci.

Léto bez rizika

„V létě je důležité dbát na dostatečný pitný režim, nevybočovat výrazně ze stravovacích návyků a chránit organismus před přehřátím. U dědičných metabolických poruch mohou mít dehydratace, horečka nebo intenzivní fyzická zátěž mnohem závažnější dopady než u zdravých osob,“ dodává Hana Sládková Kavínová.

Pokud se tedy letní únava vrací častěji, než je běžné, nebo se objevují nezvyklé příznaky, je vhodné poradit se s lékařem. Léto může být náročné – ale někdy je právě tato zátěž tím momentem, kdy tělo poprvé upozorní, že potřebuje větší pozornost.