Nedostatek pracovníků už dávno není jen úkolem HR oddělení. Stává se zásadním ekonomickým problémem, který přímo ovlivňuje produktivitu, růst i ziskovost firem. Náklady spojené s neobsazenými pozicemi totiž přesahují samotný nábor – zasahují do výroby, dodacích lhůt, kvality služeb i morálky zaměstnanců.

Michael Vávra upozorňuje, že firmy musí umět vyčíslit nejen cenu nového náboru, ale především ztráty způsobené absencí lidí: nižší produkci, prodloužené termíny, vyšší výdaje na přesčasy. „Musíte vědět, co vás stojí prázdné místo.“

Krátkodobé řešení v podobě přesčasů sice pomáhá, ale z dlouhodobého hlediska zvyšuje fluktuaci a snižuje kvalitu práce. „Investice do nových cest náboru může být slepá, ale ještě horší je nedělat nic a čekat zázrak,“ říká Michal Mikulášek, CEO Prodator. Přetížení zaměstnanců navíc vede ke zhoršení pracovního prostředí a odchodu klíčových lidí.

Táňa Strojná připomíná, že skutečné náklady začínají až odchodem zaměstnance. „Cost per exit bývá výrazně podceněný. Nejde jen o nábor náhrady, ale o ztrátu know‑how, zpomalení týmu a poškození značky zaměstnavatele. Firmy, které investují do retence stejně systematicky jako do náboru, ve výsledku šetří násobně víc.“

Dopady prázdných míst na ekonomiku

Firmy, které si dokážou přesně spočítat náklady nenaplněných pozic, získávají strategickou výhodu. Bez systematického měření však ekonomická ztráta roste exponenciálně.

Průzkum Hospodářské komory z prosince 2025 ukazuje, že největší nedostatek je ve výrobě, technických profesích, službách, ale také mezi manažery a řemeslníky. Tento trend brzdí expanzi firem, inovace i produktivitu. Dlouhodobě ohrožuje ekonomický růst a konkurenceschopnost České republiky.

Michaela Smit doplňuje: „Firmy řeší, jestli je recruitment fee vysoké, ale už si nespočítají, kolik je stojí každý měsíc prázdného místa. U klíčových rolí nebývá nejdražší nábor, ale ztracený výkon, přesčasy ostatních a odkládané projekty. Šetřit desítky tisíc na náboru a současně přicházet o násobně vyšší částku není úspora.“

Kritický nedostatek řemeslníků

Jednou z nejvýraznějších slabin trhu práce je nedostatek kvalifikovaných řemeslníků. Až 17,6 % firem jej označuje za vážnou překážku podnikání. Tento deficit má dopad daleko za hranice jednotlivých firem, ovlivňuje stavebnictví, infrastrukturu, investice i celkový socioekonomický vývoj země.

Nedostatek pracovní síly tak představuje finanční ztráty nejen pro firmy, ale i pro stát. Nižší produktivita a zpomalený růst znamenají miliardové výpadky na daních a příjmech. Efektivní nábor, retence a rozvoj pracovníků jsou proto investicemi s vysokou návratností, a to na úrovni firem i celé ekonomiky.