Ještě před rokem řešili rodiče s příchodem nového školního roku především prudké zdražování. Letos je situace jiná. Výdaje sice zůstávají jednou z hlavních starostí, stále výrazněji se ale ukazuje další rozměr návratu do školy, čas a každodenní organizace.

Podle aktuálního průzkumu agentury Ipsos pro společnost Pluxee považuje téměř polovina rodičů začátek školního roku za stresující. První týdny se pracovní i domácí povinnosti kupí a dosavadní rodinný režim se mění. Návrat dětí do školy tak pro rodiče nepředstavuje jen několik mimořádných nákupů, ale především druhou směnu, která začíná ranním chystáním a často končí až pozdě večer.

Návrat do školy mění režim celé domácnosti

První školní den bývá symbolem nového startu. Pro rodiče ale zároveň otevírá jedno z organizačně nejnáročnějších období roku. Nestačí jen koupit aktovku, sešity nebo přezůvky. Během několika dnů je potřeba sladit pracovní dobu s novým rozvrhem školy, zajistit družinu, dopravu, kroužky i každodenní domácí přípravu.

Za stresující označuje začátek školního roku 47 % rodičů, což je meziročně téměř o čtyři procentní body více. Zatímco podíl těch, kteří toto období považují za velmi stresující, mírně poklesl, o pět procentních bodů vzrostl počet rodičů, kteří jej vnímají jako spíše stresující. Stres spojený s návratem do školního režimu se tak týká širšího okruhu rodin než loni.

„S návratem dětí do školy se nemění jen jejich režim, mění se fungování celé rodiny. Rodiče najednou musí skloubit práci se školou, kroužky, dopravou i běžným chodem domácnosti. Každá z těchto věcí může sama o sobě působit jako drobnost, dohromady ale vytvářejí značnou zátěž, která často zůstává pro okolí neviditelná,“ říká Martina Machová, HR ředitelka společnosti Pluxee.

Výdaje už nejsou největším překvapením

Přestože rodiče mezi náročnými faktory prvních dvou týdnů školy nejčastěji zmiňují finanční náklady (48 %), průzkum ukazuje, že významnou roli hraje také řada organizačních povinností.

Pro 38 % rodičů je náročné sladit pracovní povinnosti se školním režimem dítěte, více než třetinu zatěžuje organizace rodinného rozvrhu, 31 % výběr a koordinace kroužků a 28 % adaptace dítěte po prázdninách. Září tak neprověřuje jen rodinný rozpočet, ale také schopnost celé domácnosti přizpůsobit se novému rytmu.

Školní režim není náročný jen množstvím úkolů, ale také časem, který jejich koordinace vyžaduje. Více než tři čtvrtiny rodičů věnují organizaci školních povinností alespoň 30 minut denně, každý pátý dokonce jednu až dvě hodiny.

Povinnosti často nekončí odpoledním vyzvednutím dětí. Pro mnoho rodičů pokračují ještě po jejich usnutí. Celkem 57 % uvádí, že během prvních školních týdnů dokončuje pracovní nebo domácí povinnosti až večer – pětině se to stává často, dalším 37 % alespoň občas.

„Když rodiče po práci pokračují další směnou v podobě školní logistiky a péče o domácnost, na vlastní odpočinek často nezbývá mnoho času. Právě v tomto období může výrazně pomoci vstřícný přístup zaměstnavatele – například možnost upravit si pracovní dobu nebo podle potřeby pracovat z domova,“ doplňuje Machová.

Organizace školy stále leží především na matkách

Neviditelná práce spojená se školou není v domácnostech rozdělena rovnoměrně. V 59 % rodin nese hlavní odpovědnost za školní záležitosti převážně matka, otec tuto roli zastává jen v 6 % domácností. Necelá třetina rodičů uvádí, že si povinnosti rozdělují rovným dílem.

„Výsledky ukazují, že hlavní organizace školního života stále velmi často leží na matkách. Tato odpovědnost nekončí odchodem dítěte do školy a může se promítat do pracovního dne, volného času i celkové psychické pohody,“ dodává Machová.

Když začátek školy mění pracovní den

Návrat dětí do školních lavic se neprojevuje jen doma. Dopady jsou patrné i v tom, jak rodiče během prvních týdnů pracují. Nový rozvrh, ranní doprovod do školy, třídní schůzky nebo adaptační programy zasahují do běžného pracovního režimu.

Přibližně 35 % rodičů uvádí, že začátek školy jejich práci nijak významně neovlivňuje. U řady dalších se ale dopad promítá přímo do organizace pracovního dne. Téměř pětina si upravuje směny nebo pracovní dobu, stejný podíl řeší školní záležitosti během dne. Šestnáct procent začíná pracovat později nebo odchází dříve, 15 % si bere dovolenou a 14 % využívá práci z domova.

Třináct procent rodičů přiznává, že se během prvních školních týdnů hůře soustředí. A 14 % nemá možnost svůj pracovní režim jakkoliv přizpůsobit.

„První školní týdny ukazují, jak úzce spolu dnes souvisejí pracovní a rodinný život. Právě proto je v tomto období důležitá otevřená komunikace mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem i určitá míra flexibility,“ říká Machová.

Září jako zkouška firem

O work-life balance dnes mluví většina zaměstnavatelů. Začátek školního roku ale ukazuje, jak tato podpora funguje v praxi.

Více než polovina rodičů (53 %) má pocit, že jim zaměstnavatel vychází vstříc. Téměř třetina podobnou zkušenost nemá a 18 % to nedokáže posoudit.

Flexibilní pracovní dobu může využívat 30 % rodičů, práci z domova 26 %, mimořádné volno nabízí zaměstnavatel jen 15 % a zkrácenou pracovní dobu desetina. Celkem 43 % rodičů nemá k dispozici žádnou z těchto forem podpory.

Co by rodičům skutečně pomohlo

Rodiče by nejčastěji uvítali příspěvek na školní výdaje (32 %) a kroužky (32 %). Třicet procent by ocenilo flexibilní pracovní dobu, 29 % mimořádný den placeného volna a 24 % možnost práce z domova.

Rodinám mohou výrazně ulevit i zaměstnanecké benefity, na školní nebo volnočasové výdaje je ale využívá jen malá část rodičů. Sedm procent dostává volnočasové benefity, dalších sedm procent cílené příspěvky například na kroužky nebo školy v přírodě.

Naopak více než tři čtvrtiny rodičů (77 %) uvádějí, že jim zaměstnavatel na podobné výdaje nepřispívá, ale ocenili by to.

„Benefity dávají největší smysl ve chvíli, kdy odpovídají tomu, co zaměstnanci skutečně řeší. Pro rodiče může být takovým obdobím právě začátek školního roku,“ uzavírá Machová.

Druhá směna, kterou rodiče často nevidí ani sami

Výsledky průzkumu ukazují, že návrat dětí do školy není jen otázkou vyšších výdajů. Stejně důležité je zvládnout nový rytmus celé rodiny a skloubit školu, práci i každodenní chod domácnosti.

Zatímco dětem v září začíná nový školní rok, rodičům s ním často začíná i druhá směna. S vhodnou podporou zaměstnavatele na ni ale nemusí být sami.