Představa, že si mladý člověk vybere jedno povolání, osvojí si potřebné znalosti a vystačí s nimi po celý život, už realitě neodpovídá. Podle World Economic Forum očekávají zaměstnavatelé do roku 2030 změnu 39 % klíčových dovedností pracovníků. Škola proto nemůže připravovat jen na první práci. Musí připravovat na změnu jako takovou.

Nejrychleji roste význam technologických kompetencí — umělá inteligence, práce s daty, kyberbezpečnost, technologická gramotnost. Stejná data ale ukazují ještě něco podstatného: spolu s technologiemi posilují kreativní myšlení, odolnost, flexibilita, zvídavost a schopnost učit se celý život.

„Pro budoucnost nestačí znát správný nástroj. Člověk musí poznat, kdy se nástroj změnil, dokázat se naučit nový a unést období, kdy odpověď ještě nezná,“ říká Sandra Keyzlarová, ředitelka Gymnázia Mirador. Akademické znalosti podle ní tvoří pevný základ, nikoli celý dům. Škola proto rozvíjí i dovednosti pro práci, vztahy, rozhodování a péči o vlastní kapacitu. V centru nestojí abstraktní profil absolventa, ale konkrétní člověk, který se během čtyř let proměňuje.

Kariérní volba se mění v kariérní schopnost

Klasické kariérní poradenství často vrcholí otázkou „Čím chceš být?“ Pro dnešní studenty je užitečnější jiná: „Co potřebuješ umět, abys dokázal svou cestu průběžně tvořit?“ Některé profese, do nichž nastoupí, dnes ještě nemají jméno. Jiné se zásadně promění pod vlivem umělé inteligence.

„Volba školy neztrácí smysl. Jen sama o sobě nestačí. Mladý člověk potřebuje umět pojmenovat své silné stránky, pracovat s cílem, vyhledat zpětnou vazbu, učit se nové věci, opustit nefunkční strategii a rozhodnout se znovu — bez pocitu, že předchozí cesta byla omylem. Nechceme studenty připravit na jeden předem popsaný svět. Chceme je vybavit tak, aby se dokázali orientovat i ve světě, který se bude dál měnit, a aby při tom neztratili sami sebe,“ dodává Keyzlarová.

Každý student potřebuje vlastní strategii

Centrum osobního rozvoje v Miradoru převádí frázi „rozvíjíme potenciál“ do konkrétní praxe. Každý student má svého manažera osobního rozvoje — kouče nebo kariérního poradce — a pravidelnou schůzku 1:1. Neřeší se jen prospěch nebo volba vysoké školy. Student pracuje s cíli ve třech propojených oblastech: znalosti, dovednosti a mindset.

„Znalosti říkají, čemu rozumím. Dovednosti ukazují, co s tím dokážu udělat. Mindset ovlivňuje, jak reaguji, když něco neumím, dostanu kritickou zpětnou vazbu nebo se plán změní. Teprve dohromady tvoří osobní strategii, podle níž lze sledovat skutečný posun,“ vysvětluje Keyzlarová.

Pravidelný rozhovor má ještě jednu funkci: student není odkázán na náhodu, zda si někdo všimne ztráty motivace, přetížení nebo nevyužitého talentu. Má ve škole konkrétního dospělého, který zná jeho směr, vrací mu otázky a pomáhá proměnit ambici v další zvládnutelný krok.

Business Basic: od nápadu k realitě

V předmětu Business Basic se studenti učí podnikavost, marketing, projektové řízení, prezentaci i pitching. Ne proto, aby se z každého stal podnikatel. Tyto dovednosti jsou použitelné všude, kde je třeba rozpoznat problém, navrhnout řešení, získat pro něj ostatní a dotáhnout ho do výsledku.

Práce na reálných zadáních zároveň mění roli chyby. Ve cvičebnici je chyba uzavřená červenou značkou. V projektu je informací: hypotéza nefungovala, publikum nerozumí sdělení, časový plán byl nereálný. Student se učí upravit postup a pokračovat. Přesně tak bude vypadat většina jeho budoucí profesní praxe.

Balance Basic: výkon, který vydrží

Druhou částí je Balance Basic — sebepoznání, emoční inteligence, práce se stresem, wellbeing a self‑care. Nejde o protiváhu výkonu. Je to podmínka, aby výkon vydržel. Člověk, který nerozpozná přetížení nebo neumí požádat o pomoc, může krátkodobě fungovat skvěle — a vyhořet právě ve chvíli, kdy na jeho práci nejvíce záleží.

„Wellbeing musí být součástí jazyka školy, rozhodování i studijního programu. Student se učí chápat vlastní reakce, nastavovat hranice, pracovat s energií a volit strategii, která odpovídá situaci. Nejde o terapii ve škole ani o odstranění nároků. Jde o praktické kompetence pro studium, práci i život,“ říká Keyzlarová.

Human‑centered neznamená budoucnost bez nejistoty

Žádná škola nedokáže předpovědět, které profese bude trh potřebovat za deset let. Human‑centered education proto neslibuje jistotu. Nabízí něco realističtějšího: pevné akademické základy, důvěryhodné vztahy, příležitosti zkoušet, pravidelnou reflexi a schopnost převzít odpovědnost za další krok.

Proto Mirador pracuje s učitelem jako mentorem a profesionálem, ne jen jako předavatelem osnovy. Student potřebuje vidět dospělé, kteří se sami učí, spolupracují, dávají i přijímají zpětnou vazbu a otevřeně přiznají, když původní řešení nefunguje.

Škola pro svět, který se teprve skládá

Znalosti zůstávají nezbytné. Bez nich není kritické myšlení ani kvalitní rozhodování. Hodnota školy se ale stále více ukazuje v tom, zda student dokáže znalosti propojit, použít v nové situaci a doplnit ve chvíli, kdy přestanou stačit.

„Nechceme absolventa definovat jednou profesí. Chceme vychovat člověka, který má rozhled, umí si zvolit směr a dokáže ho změnit. Člověka, který se nebojí nového nástroje ani vlastní nejistoty, protože ví, jak se učit, jak požádat o pomoc a jak pečovat o kapacitu potřebnou pro další cestu,“ uzavírá Keyzlarová.