Na olomouckém jevišti okouzlila opera Čert a Káča nápaditou režií a skvělými výkony
Během první premiéry „pohádkové" opery Antonína Dvořáka Čert a Káča, která proběhla v pátek 4. září v Moravském divadle Olomouc, jsem se bavil přímo královsky. Můžou za to nejen hudební velikán Antonín Dvořák s libretistou Adolfem Wenigem, ale i tvůrci olomoucké inscenace, což jsou v tomto případě režisér Dominik Beneš, dramaturg Miroslav Král, choreografka Sylvia Beláková, kostýmní výtvarnice Dana Haklová a samozřejmě hudební a pěvecká esa, která zdobí novou verzi slavného díla.
I když jde o inscenaci, která je oděna do barvitého stylu a vychází z tradičního divadelního pojetí, je i v této „báchorce od Boženy Němcové“ nenásilný posun k současnému publiku i nápadité interpretaci pohádkového příběhu. Žádná šílená moderna se nekoná, tvůrci totiž dokázali spojit klasiku s erudovaným umem a porozuměním. I díky těmto atributům získává svižné Dvořákovo dílo další cenné body.
Spojování lidových a humorných prvků s lyrickými a fantastickými patří k typickým a stále velmi oblíbeným znakům české dramatické tvorby, což ocenilo i premiérové olomoucké publikum. Tvůrcům se podařilo mistrně vytvořit kontrastní scény lidově jadrné, čertovsky ohnivé i dvorsky vznešené.
Důmyslná režie, vynalézavá dramaturgie, sofistikovaná choreografie, kostýmy, které mají tu správnou fazónu, proměnlivá scéna a samozřejmě dokonalé hudební nastudování a zvuk a síla orchestru MDO za řízení Petra Šumníka, to všechno mě dostalo. Je kumšt zkombinovat všechny složky tak, aby fungovaly pohromadě. Nic by nemělo vyčnívat.
Vedle hvězd, jakými jsou Raman Hasymau (Ovčák Jirka), Anna Moriová (Káča), Daniel Kfelíř (Marbuel), Helena Beránková (Kněžna) či Petr Urbánek (Lucifer), musím ocenit sbormistra Michaela Dvořáka stejně jako sbor MDO, který se dokonce několikrát objevuje v hledišti mezi diváky. Přitom pozoruhodný je i balet MDO, který strhává pozornost ať už v rokokovém zámku nebo v pekle. Kostýmy a choreografie jsou vůbec silnou stránkou inscenace. Právě „čertovská“ choreografie, která je divoce ďábelská, prozrazuje nevšední invenci a jevištní celistvost.
Tak jako tak celé představení stojí a padá s představiteli již zmíněných hlavních postav, navíc představitelé, ať už je to temperamentní Káča, „rohatej“ Marbuel, „polepšená“ Kněžna nebo odvážný Ovčák Jirka, jsou přesní i typově. Jejich dokonalá intepretace i herecké dispozice rozehrávají bohatými škálami své nejednoduché party, které nejsou jenom o zpěvu.
Podle mého názoru se nová olomoucká inscenace Čert a Káča povedla, a to po všech stránkách. Přesto ji chci vidět ještě jednou, kdy čerta Marbuela alternuje Jiří Přibyl, Káču Lenka Schallenberger a Ovčáka Jirku Peter Račko. Jim totiž patřila druhá premiéra, která se udála v sobotu 5. září, a protože jsem na ně zvědavý, počkám si na některou z podzimních repríz…
Robert Rohál
Foto Tereza Valnerová/MDO




