V českých nemocnicích zůstává část pacientů déle, než je nezbytné. Ne kvůli potřebě nepřetržitého lékařského dohledu, ale kvůli výkonům, které lze bezpečně zajistit i doma. Patří mezi ně převazy, kontrola pooperační rány, aplikace injekcí, odběry nebo sledování základních zdravotních ukazatelů. Pokud je pacient stabilizovaný, může tyto úkony provést kvalifikovaná sestra v rámci domácí zdravotní péče.

Rozdíl v nákladech je přitom značný. Podle údajů Ústavu zdravotnických informací a statistiky stojí jeden ošetřovací den v nemocnici přibližně 3 500 korun. Zdravotní pojišťovny za něj hradí lehce přes tři tisíce. Základní návštěva domácí sestry má hodnotu 311 bodů, což při bodu 0,98 koruny odpovídá zhruba 305 korunám. Po započtení dopravy, materiálu a dalších výkonů se celková cena domácí péče pohybuje mezi 400 a 1 000 korunami denně. Úspora tak může dosáhnout 2 500 až 3 100 korun za den.

„Nemocniční lůžko je nejdražším místem, kde lze pacientovi poskytovat péči. Je to zcela oprávněné, pokud člověk potřebuje nepřetržitý dohled, diagnostiku nebo akutní zásah. Jestliže však na oddělení zůstává jen kvůli jednomu převazu, injekci nebo krátké kontrole denně, využíváme nejdražší část zdravotního systému na výkon, který může sestra bezpečně provést doma,“ říká Marek Brosche, konzultant v oblasti zdravotnictví.

Moderní operační postupy a jednodenní chirurgie zkracují dobu, kterou pacienti tráví v nemocnici. Léčba však pokračuje i po propuštění. Pacient může potřebovat pravidelné převazy, sledování hojení, péči o stomii či katétr nebo aplikaci léků. Domácí zdravotní péče je odbornou službou indikovanou lékařem a hrazenou zdravotní pojišťovnou, nikoli sociální pomocí.

Skutečná úspora však vzniká pouze tehdy, pokud je péče správně navázána. Pokud pacient odejde domů bez zajištěné návazné služby a jeho stav se zhorší, může být znovu hospitalizován. Nemocnice by proto měla před propuštěním předat domácí agentuře dokumentaci, určit rozsah návštěv a zajistit kontakt pro případ komplikací. Pacient i jeho rodina musí přesně vědět, kdy sestra přijde, co bude kontrolovat a na koho se obrátit při bolesti, horečce nebo krvácení.

Domácí péče může navazovat na ortopedické, cévní, gynekologické či břišní operace, na jednodenní chirurgii i na léčbu chronických ran, diabetu, stomií nebo katétrů. Vždy však rozhoduje lékař podle zdravotního stavu konkrétního člověka.

Výrazný rozdíl ukazují také starší české kalkulace domácí umělé plicní ventilace. Hospitalizace ventilovaného pacienta vycházela na více než deset tisíc korun denně, zatímco pronájem domácí techniky na několik stovek. Přímé srovnání je neúplné, protože nezahrnuje odbornou péči ani práci rodiny, přesto ukazuje, jak velký rozdíl může vzniknout u dlouhodobě stabilizovaných pacientů.

Pro pacienta znamená domácí prostředí větší klid, soukromí a rychlejší návrat k běžnému režimu. U seniorů může snížit zmatenost způsobenou pobytem v neznámém prostředí. Pro nemocnice představuje domácí péče možnost uvolnit lůžka pro pacienty, kteří akutní hospitalizaci skutečně potřebují.

„Cílem není propouštět lidi dříve za každou cenu. Musíme rozlišit pacienta, který nemocnici skutečně potřebuje, a člověka, který v ní zůstává jen proto, že systém nedokázal včas zajistit návaznou službu. Domácí péče se musí stát přirozeným pokračováním hospitalizace, se sdílenými informacemi, jasnou odpovědností a možností rychlé konzultace,“ uzavírá Marek Brosche.