Situace, kterou zná téměř každý. Telefon funguje bezchybně, jen baterie už nevydrží tolik co dřív. Místo jednoduché opravy proto často přichází výměna celého zařízení. Jen v Evropské unii tak vznikají každoročně miliony tun elektronického odpadu, přičemž podle dat Evropského parlamentu se ho recykluje méně než polovina. Právě to má změnit nová evropská legislativa, která výrobcům zařízení s přenosnými bateriemi ukládá navrhovat je tak, aby si běžný uživatel dokázal baterii vyměnit sám.

Jedna z nejviditelnějších změn má vstoupit v platnost 18. února 2027. Od tohoto data budou muset být baterie v telefonech, tabletech a další přenosné elektronice dostupné tak, aby je uživatel mohl vyjmout a nahradit pomocí běžného nářadí, například šroubováku. Výrobci zároveň nesmějí používat postupy, které opravu komplikují, tedy nahřívání lepidel, speciální rozpouštědla nebo zásahy, jež mohou zařízení poškodit. Pokud by přece jen vyžadovali speciální nástroj, musí ho poskytnout zdarma.

Nová pravidla posilují také dostupnost náhradních dílů. U smartphonů a tabletů mají být baterie k dispozici ještě alespoň pět let po ukončení prodeje konkrétního modelu. Právě tato dostupnost může rozhodnout o tom, zda zařízení skončí v odpadu, nebo bude sloužit dál. „Baterie je u řady zařízení součástka, která stárne rychleji než samotný přístroj. Pokud její výměna dává technicky i ekonomicky smysl, může telefon nebo tablet sloužit výrazně déle,“ říká Tomáš Pešek, jednatel společnosti REMA Battery. Podle studie publikované v Journal of Industrial Ecology lze prodloužením životnosti telefonu z jednoho roku na čtyři snížit jeho ekologický dopad až o 40 procent.

Změny čekají hlavně levnější elektroniku

Plošnou revoluci ale legislativa pravděpodobně nepřinese. Nová pravidla míří především na opravitelnost, nikoli na návrat ke konstrukci starších mobilních telefonů, a počítají i s výjimkami. Pokud zařízení splní vysoké požadavky na odolnost a životnost baterie, povinnost snadné vyměnitelnosti se na něj vztahovat nemusí. Konkrétně jde například o odolnost vůči pádu z výšky 1,5 metru, krytí alespoň IP67 a baterii, která si po 500 nabíjecích cyklech zachová minimálně 83 procent původní kapacity.

Největší dopad tak mohou mít nová pravidla v segmentu levnější elektroniky, kde bývá odolnost, životnost baterie i opravitelnost slabší. Tlak legislativy může výrobce přimět ke změnám konstrukce. U prémiových zařízení, která požadavky na odolnost a životnost baterie často splňují už dnes, lze naopak očekávat zachování kompaktních uzavřených konstrukcí.

Delší životnost elektroniky však řeší jen část problému. Stejně důležité je, aby zařízení po definitivním dosloužení nekončila v běžném komunálním odpadu. I drobná elektronika obsahuje materiály, které lze dále využít, ale také složky, s nimiž je nutné nakládat bezpečně.

„Opravitelnost a recyklace nejsou protiklady. Ideální je, když výrobek slouží co nejdéle, a teprve ve chvíli, kdy už oprava nedává smysl, se dostane do systému zpětného odběru. Jen tak z něj lze bezpečně získat cenné materiály a zároveň zabránit tomu, aby se z malého zařízení stal zbytečný ekologický problém,“ dodává Tomáš Pešek.

Více informací najdete na www.remabattery.cz.