Podle nového globálního reportu Manpower o světě práce v průmyslu v roce 2026 má 72 % výrobních firem ve světě problém najít kvalifikované pracovníky. Současně 60 % zaměstnanců ve výrobě uvádí, že v posledních šesti měsících neabsolvovalo žádné školení zaměřené na rozvoj dovedností. Report upozorňuje, že automatizace, umělá inteligence a digitalizace zásadně mění podobu výrobních profesí a zvyšují poptávku po technických, digitálních a AI dovednostech. Pro Českou republiku je tento trend obzvlášť významný: ve zpracovatelském průmyslu pracuje 24,7 % zaměstnaných, zatímco průměr EU činí 15,4 %.

„Výrobní sektor prochází jednou z nejvýraznějších proměn za poslední desetiletí. Automatizace, robotizace, umělá inteligence a nové digitální technologie mění nejen samotnou výrobu, ale především strukturu pracovních míst a dovedností, které firmy potřebují. Globální report Manpower ukazuje, že nedostatek kvalifikovaných pracovníků se stává jedním z hlavních omezení dalšího rozvoje výrobních firem. Vedle tradičních výrobních a technických profesí roste poptávka po inženýrských dovednostech, specialistech na automatizaci a robotiku, ale také po lidech schopných vyvíjet a využívat aplikace umělé inteligence,“ popisuje Jaroslava Rezlerová, generální ředitelka ManpowerGroup ČR. 

Význam této změny je pro Českou republiku mimořádný. Podle European Innovation Scoreboard 2026 připadá na zpracovatelský průmysl v Česku 24,7 % zaměstnanosti, zatímco průměr Evropské unie je 15,4 %. Také podíl zaměstnanosti v odvětvích s vysokou a středně vysokou technologickou náročností je v Česku nad evropským průměrem, dosahuje 43,2 % oproti 38,6 % v EU. Na českou ekonomiku tak bude mít průmyslová a technologická transformace větší dopady než na většinu evropských zemí.

„Česká republika má velkou výhodu v silné průmyslové tradici, technickém know-how a schopnosti vyrábět ve vysoké kvalitě. To ale samo o sobě do budoucna stačit nebude. Výroba se technologicky mění rychleji než kvalifikační struktura pracovní síly. Firmy proto stále méně řeší jen to, kolik lidí mají, a stále více to, zda mají zaměstnance se správnou kombinací technických, digitálních a lidských dovedností,“ říká Jaroslava Rezlerová. 

Výroba roste a automobilový průmysl znovu nabírá

Dobře je proměna trhu práce vidět v automobilovém průmyslu. V první polovině roku 2026 bylo v České republice vyrobeno 780 378 osobních automobilů, meziročně o 4,4 % více. Čtyřicet procent produkce už tvořila vozidla s elektrifikovaným pohonem.

Vývoj náborových plánů zároveň ukazuje, jak rychle se mohou potřeby výrobních firem měnit. Zatímco ve třetím čtvrtletí 2026 vykazoval český automobilový průmysl podle průzkumu ManpowerGroup Index trhu práce Čistý index trhu práce 0 procentních bodů, pro čtvrté čtvrtletí se očekávání zaměstnavatelů výrazně zlepšila a index vzrostl na 24 procentních bodů. Automotive se tak během jediného čtvrtletí posunul od velmi opatrných náborových plánů k výrazně pozitivnějšímu výhledu.

Tento obrat ale neznamená návrat ke stejnému typu náboru jako v minulosti. AI, elektrifikace, automatizace a digitalizace mění strukturu pracovní síly, kterou firmy potřebují. Vedle tradičních výrobních profesí roste poptávka po technicích automatizace a robotiky, pracovnících údržby, specialistech kvality, výrobních a procesních inženýrech nebo odbornících schopných pracovat s daty a digitálními technologiemi.

Výrobní firmy tak mohou současně zvyšovat produkci i nábor, ale nové pracovní příležitosti se stále více přesouvají směrem k profesím s vyšší technickou a digitální náročností. Výzvou proto není pouze získat více lidí, ale především najít nebo připravit pracovníky s dovednostmi, které odpovídají rychle se měnící podobě moderní výroby.

AI se ve výrobě zavádí pomaleji než v jiných odvětvích

Umělá inteligence se postupně přesouvá z pilotních projektů do reálného provozu. Ve výrobě může pomáhat s optimalizací produkce, kontrolou kvality, předvídáním poruch zařízení, plánováním nebo řízením dodavatelských řetězců. Její zavádění je však složitější než v řadě jiných odvětví.

Pouze 46 % CIO ve výrobním sektoru uvádí, že se jejich zavádění AI nachází ve fázi implementace. Napříč všemi odvětvími je globální průměr 60 %. Podle reportu tento rozdíl odráží především složitost výrobního prostředí a potřebu vysoce specializovaných odborníků, kteří dokážou propojit digitální technologie s reálným provozem.

S novými technologiemi zároveň přichází nejistota mezi zaměstnanci. Celkem 45 % pracovníků ve výrobním sektoru se obává, že by umělá inteligence nebo automatizace mohla během příštích dvou let nahradit jejich současnou pracovní pozici.

„Umělá inteligence podle nás nebude ve výrobě znamenat, že stroje jednoduše nahradí lidi. Mnohem pravděpodobnější je, že promění obsah velké části pracovních míst. Operátor bude častěji pracovat s automatizovaným systémem, technik s daty a prediktivní údržbou a vedoucí výroby s nástroji pro plánování a analýzu. Největším rizikem proto není samotná technologie, ale situace, kdy ji firma zavede rychleji, než dokáže své zaměstnance připravit na její používání,“ přibližuje Jaroslava Rezlerová.

Největší slabinou mohou být chybějící dovednosti

Právě připravenost lidí se může stát hlavním omezením technologické transformace. Přestože se o reskillingu a upskillingu mluví už několik let, 60 % pracovníků ve výrobním sektoru podle dat Manpower uvádí, že v posledních šesti měsících neabsolvovalo žádné školení zaměřené na rozvoj dovedností. Současně se 72 % výrobních zaměstnavatelů potýká s problémem najít kvalifikované pracovníky, které potřebuje.

Situace tak vytváří dvojí tlak. Na trhu není dostatek hotových specialistů, zároveň řada současných zaměstnanců nedostává dostatek příležitostí osvojovat si nové dovednosti. Pro firmy proto bude stále důležitější nejen hledat nové pracovníky, ale také systematicky mapovat potenciál lidí, které už zaměstnávají.

Ve výrobě se bude více prosazovat kombinace náboru, interní mobility, rekvalifikací a využívání flexibilních forem pracovní síly. Strategické plánování pracovních kapacit bude muset zohledňovat nejen počet pracovníků, ale také to, které role se budou automatizovat, které se budou měnit a jaké nové kompetence bude podnik potřebovat za dva nebo tři roky.

Význam vzdělávání ještě posiluje rychlost technologické změny. Průmyslová automatizace přesouvá poptávku od rutinních manuálních činností směrem k technologicky náročnějším rolím. Zaměstnanci stále častěji potřebují umět programovat, obsluhovat, udržovat a optimalizovat automatizované systémy a pracovat s digitálními nástroji. Report zároveň uvádí, že 93 % výrobců očekává, že robotika a technologie chytré výroby promění jejich pracovní sílu. Polovina z nich předpokládá přesun současných zaměstnanců do nových rolí, 42 % nábor lidí na jiné pozice a 31 % využití outsourcingu.

Průmysl se bude muset naučit „vyrábět“ i vlastní talenty

V prostředí dlouhodobého nedostatku kvalifikovaných pracovníků nebude možné všechny potřebné kompetence jednoduše nakoupit na trhu práce. Stále větší význam tak bude mít schopnost firem vychovávat si vlastní odborníky.

Největší potenciál mají programy zaměřené na praktické technické dovednosti, automatizaci, robotiku, údržbu nebo digitální gramotnost. Důležitá bude také schopnost identifikovat přenositelné dovednosti mezi profesemi. Zaměstnanec nemusí splňovat všechny požadavky nové role hned při nástupu, pokud má dostatečný základ a firma mu dokáže rychle doplnit chybějící kompetence.

„V prostředí dlouhodobého nedostatku lidí není realistické očekávat, že firmy všechny potřebné odborníky jednoduše najdou na trhu. Úspěšnější budou společnosti, které budou přesně vědět, jaké dovednosti už uvnitř firmy mají, koho mohou dále rozvíjet, které specialisty musí přivést zvenčí a kde dává smysl využít flexibilní pracovní sílu nebo externího partnera. Personalistika v průmyslu se postupně posouvá od otázky ‚kolik lidí potřebujeme‘ k otázce ‚jaké dovednosti potřebujeme a jak je co nejrychleji získáme‘,“ uzavírá Jaroslava Rezlerová.

O reportu

Globální report Manpower o světě práce ve výrobě v roce 2026 se zaměřuje na technologické, ekonomické a demografické změny, které ovlivňují budoucnost výrobního sektoru. Upozorňuje zejména na dopady automatizace a umělé inteligence, přetrvávající nedostatek kvalifikovaných pracovníků a rostoucí potřebu rozsáhlého rozvoje a rekvalifikace zaměstnanců.

Data v reportu vycházejí mimo jiné z průzkumů Experis 2026 CIO Research, ManpowerGroup 2026 Global Talent Shortage, ManpowerGroup 2026 Global Talent Barometer a ManpowerGroup Employment Outlook Survey.

Český kontext je doplněn o data European Innovation Scoreboard 2026, Sdružení automobilového průmyslu a průzkumu ManpowerGroup index trhu práce Q3 2026.

ManpowerGroup v České republice

ManpowerGroup působí v České republice více než 30 let a patří mezi lídry v oblasti personálních a HR řešení. Pomáhá firmám reagovat na proměny trhu práce a lidem nacházet smysluplné a udržitelné zaměstnání. Společnost se zaměřuje na nábor a rozvoj talentů, flexibilní formy práce, digitalizaci HR procesů a podporu rovnosti příležitostí. ManpowerGroup Česká republika více než 20 poboček a ročně pro své klienty obsadí přes 2000 specializovaných pozic a dělá mzdovou agendu pro více než 5 500 agenturních zaměstnanců.