Nadýmání, bolest břicha, průjem. Jak spolehlivě rozpoznat laktózovou intoleranci?
Mléko, jogurty, sýry nebo smetana jsou pro mnoho lidí běžnou součástí jídelníčku. Někomu ale jejich konzumace způsobuje nadýmání, bolesti břicha, plynatost nebo průjem. Jednou z častých příčin je laktózová intolerance, tedy snížená schopnost trávit mléčný cukr laktózu. Neznamená to však automaticky, že je nutné vyřadit všechny mléčné výrobky. Důležité je především odlišit intoleranci od jiných příčin potíží a zjistit, co konkrétnímu člověku skutečně vadí.
Laktózová intolerance je stav, kdy tělo nedokáže dostatečně štěpit laktózu. Hlavním důvodem bývá snížená aktivita enzymu laktázy v tenkém střevě. „Laktózová intolerance je stav, kdy tělo nedokáže dostatečně štěpit mléčný cukr. Nerozštěpená laktóza přechází do tlustého střeva, kde přitahuje vodu a zároveň ji zpracovávají střevní bakterie. Právě to vede k obtížím, jako jsou průjem, nadýmání, plynatost nebo bolesti břicha,“ vysvětluje Mgr. Hana Sládková Kavínová, vědecká specialistka na nutriční genetiku ze společnosti GHC Genetics.
Intolerance nerovná se alergie
Za potížemi po mléčných výrobcích nemusí vždy stát laktózová intolerance. Fermentované výrobky nebo zrající sýry mohou u některých lidí vyvolat histaminovou intoleranci, která se může projevovat zažívacími i kožními příznaky. Další možností je alergie na bílkovinu kravského mléka. Rozdíl je přitom zásadní. Zatímco u laktózové intolerance často záleží na množství laktózy a konkrétním typu produktu, u alergie je potřeba vyloučit všechny výrobky obsahující mléčnou bílkovinu.
Intolerance tedy není totéž, co alergie a automaticky nevyžaduje vyřazení všech mléčných potravin. Může být primární, kdy souvisí s postupným poklesem aktivity enzymu laktázy, nebo sekundární. Ta vzniká při poškození sliznice tenkého střeva, například při celiakii, střevních infekcích nebo chronických zánětlivých onemocněních střev. V takovém případě může být pouze přechodná. U primární laktózové intolerance hraje významnou roli také genetika, protože některé genetické varianty jsou spojeny s poklesem aktivity laktázy během života.
Intenzita a typ obtíží záleží také na množství přijaté laktózy, zbytkové aktivitě enzymu a složení střevního mikrobiomu. Samotná laktózová intolerance většinou nepoškozuje střevo a nevede přímo k závažným komplikacím. Dokáže ale výrazně snižovat kvalitu života. Dlouhodobé obtíže navíc mohou zakrývat jiný zdravotní problém a nepromyšlené vyřazení mléčných výrobků bez vhodné náhrady může vést k nedostatku některých živin, zejména vápníku.
Řešení nemusí být radikální
Pokud má člověk podezření na laktózovou intoleranci, měl by sledovat, jak reaguje na konkrétní potraviny a jejich množství. Následně je vhodné situaci konzultovat s lékařem, který může doporučit například vodíkový dechový test nebo genetické vyšetření. Návštěvu lékaře není dobré odkládat zejména tehdy, pokud se objeví nechtěný úbytek hmotnosti, krev ve stolici nebo anémie.
S určením dědičné predispozice k primárnímu poklesu aktivity laktázy může pomoci genetický test laktózové intolerance od GHC Genetics, který vyšetřuje regulační genetické varianty spojené s expresí genu LCT. „Genetický test může pomoci určit dědičnou predispozici k primárnímu poklesu aktivity laktázy. Jeho výsledek je trvalý a není ovlivněn aktuální konzumací laktózy. Neříká ale přesně, jaké množství laktózy bude člověk tolerovat. To je potřeba následně vysledovat podle konkrétních potravin a obtíží,“ doplňuje Hana Sládková Kavínová.
Dobrou zprávou je, že laktózovou intoleranci lze ve většině případů zvládnout úpravou jídelníčku. Často stačí snížit množství laktózy v jednotlivých porcích a její příjem rozložit během dne. Tvrdé a dlouhozrající sýry obsahují laktózy jen minimum nebo prakticky žádnou, fermentované mléčné výrobky zase někteří lidé snášejí lépe než samotné mléko. Pokud potíže přetrvávají, alternativou mohou být bezlaktózové výrobky nebo přípravky s enzymem laktázou. Laktózová intolerance tedy automaticky nevyžaduje vyřazení všech mléčných produktů. Důležité je znát skutečnou příčinu obtíží, vlastní toleranci a jídelníček nastavit tak, aby byl dlouhodobě udržitelný i nutričně vyvážený.