Ve vyšším věku hraje prevence zásadní roli. Očkování může pomoci předcházet nejen samotným infekcím, ale také komplikacím, které často vedou k hospitalizaci, poklesu fyzické kondice a ztrátě soběstačnosti. Senioři proto potřebují komplexní vakcinační přístup, který zahrnuje chřipku, pneumokoková onemocnění, COVID‑19, RSV i pásový opar. Průzkum Rady seniorů ČR zároveň ukazuje, že při rozhodování o očkování je klíčový dostatek informací a doporučení zdravotníka.

Infekce ve vyšším věku představují výraznou zátěž. Kombinace chronických nemocí, oslabené imunity a křehkosti může způsobit, že i krátkodobé onemocnění vede k dehydrataci, zhoršení zdravotního stavu a imobilitě. Po hospitalizaci se senior nemusí vždy vrátit na původní funkční úroveň. Očkování proto není jen ochranou před nemocí, ale také nástrojem, který pomáhá udržet fyzickou rezervu, samostatnost a kvalitu života.

Současná doporučení staví na konceptu vakcinačního portfolia. Patří sem každoroční očkování proti chřipce, očkování proti pneumokokovým onemocněním, COVID‑19, RSV a pásovému oparu, případně také proti tetanu a černému kašli. U chřipky se ukazuje význam vakcín, které u seniorů vyvolávají silnější imunitní odpověď. Pneumokokové očkování pomáhá předcházet pneumoniím a invazivním infekcím. Očkování proti RSV či pásovému oparu může snížit riziko hospitalizace a dlouhodobého omezení kvality života. Aktivní nabídka očkování při běžné péči je zásadní. Každý kontakt seniora se zdravotníkem je příležitostí zhodnotit, zda má všechna doporučená očkování, připomíná MUDr. Milan Trojánek, Ph.D., z Kliniky infekčních nemocí 2. LF UK a FN Motol.

Pneumokokové infekce představují pro seniory významné riziko. Zvyšuje se s věkem i přítomností chronických nemocí, například srdce, plic, jater či ledvin. U seniorů může mít infekce závažnější průběh a její příznaky nemusí být typické. Místo horečky a kašle se může projevit slabostí, zmateností nebo ztrátou soběstačnosti. Pneumokoková infekce navíc často zhoršuje již existující zdravotní potíže. U pacientů s CHOPN může vést k poklesu plicních funkcí, u astmatu k dekompenzaci a u nemocí srdce zvyšuje riziko kardiovaskulárních komplikací. Očkování proti pneumokokům je proto důležitým nástrojem prevence, jehož význam je třeba posuzovat s ohledem na věk a individuální zdravotní stav, vysvětluje MUDr. Zuzana Blechová, Ph.D., z Fakultní nemocnice Bulovka.

Průzkum Rady seniorů ČR mezi 530 seniory ukazuje, že rozhodování o očkování není jen otázkou dostupnosti vakcíny. Senioři potřebují vědět, proč je pro ně očkování důležité a jaký přínos může mít s ohledem na jejich zdravotní stav. Péči o zdraví a prevenci uvedlo jako zásadní faktor 24 procent respondentů, 21 procent zdůraznilo potřebu odborného vysvětlení a 14 procent čeká na doporučení lékaře. Mezi hlavní důvody, proč se senioři neočkují, patří pocit, že očkování nepotřebují, případně nedostatek informací či nabídky, uvádí Ing. Lenka Desatová, předsedkyně Rady seniorů.

Výsledky průzkumu potvrzují význam aktivní role praktických lékařů. Nestačí pouze sdělit, že je očkování dostupné. Důležité je vysvětlit jeho přínos, dát prostor pro otázky a umožnit informované rozhodnutí. Finance přitom nepředstavují hlavní překážku. Úhradu vakcíny jako problém uvedla pouze čtyři procenta respondentů. Očkování nezačíná u vakcíny, ale u důvěry, informací a doporučení zdravotnického profesionála, uzavírá L. Desatová.