Lidé starší šedesáti let věří, že dokážou rozpoznat podvodné jednání. Téměř polovina z nich je přesvědčena, že umí odhalit podezřelé zprávy nebo telefonáty, a devadesát procent správně označuje naléhavost či nátlak za hlavní varovný signál. Nové technologie však přinášejí další vrstvy rizika. Více než třetina respondentů má obavy z falešných hlasů a videí vytvořených umělou inteligencí, a 45 procent by se v případě podvodu nesvěřilo nikomu, situaci by se snažili vyřešit sami. Ukazuje to nový průzkum Nadace Vodafone realizovaný ve spolupráci s agenturou Ipsos mezi lidmi ve věku šedesát až osmdesát let.

Zatímco klasické znaky podvodného jednání dokáže rozpoznat téměř polovina dotázaných, technologie založené na umělé inteligenci jejich jistotu oslabují. Třicet osm procent lidí se obává, že by nerozeznalo podvodný hlas nebo video vytvořené pomocí AI, a více než čtvrtina o podobných podvodech dosud ani neslyšela. Přesto jen šest procent připouští, že by se mohli stát obětí.

Tereza Horáková, specialistka výzkumu ve společnosti Ipsos, upozorňuje, že sebevědomí seniorů má své limity. Podle ní by většina zbystřila při podezřelém hovoru z banky, ale u výhodných nabídek nebo rychle se šířících typů podvodů bývá ostražitost výrazně nižší.

Jen osmnáct procent podvedených jde na policii

Průzkum zároveň ukazuje, jak by lidé starší šedesáti let reagovali, kdyby se s podvodem skutečně setkali. Čtyřicet pět procent by si problém nechalo pro sebe, osmnáct procent by kontaktovalo policii, šestnáct procent banku a stejný podíl své blízké. Přitom právě otevřená konzultace s rodinou, bankou nebo policií může pomoci odhalit riziko včas a předejít větším škodám.

Podle Zuzany Holé, ředitelky Nadace Vodafone, může vysoký podíl lidí, kteří by mlčeli, souviset se studem nebo pocitem selhání. Podvod totiž často nezasáhne jen finance, ale i sebedůvěru, která se po podobné zkušenosti obnovuje jen obtížně. O to důležitější je prostředí, ve kterém se lidé nebudou bát mluvit o svých pochybnostech.

Podvod může potkat kohokoliv

Že se obětí podvodu může stát kdokoliv, dokládá i příběh Iriny, členky správní rady rumunské Nadace Vodafone. Sama vzdělává starší generaci v digitálních dovednostech, přesto se stala terčem podvodu přes WhatsApp. Nešlo jen o finanční ztrátu, mnohem silněji zasáhl její pocit jistoty, samostatnosti a důvěry ve vlastní rozhodování. Podvodníci dnes využívají psychologický nátlak, emoce i stále přesvědčivější digitální nástroje, a obětí se tak může stát člověk bez ohledu na věk nebo zkušenosti.

Další data Nadace Vodafone potvrzují, že digitální svět je pro mnoho starších lidí stále náročný. Jarní výzkum mezi lidmi nad pětapadesát let ukázal, že čtyřicet tři procent nerozumí fungování některých aplikací nebo webových služeb a více než polovina vnímá tempo digitálního vývoje jako příliš rychlé. Technologie používají každý den, zároveň si však nejsou jistí, zda je používají správně a bezpečně.

Pomoc zdarma i v prodejnách Vodafonu

Právě proto vznikl program Digitální odysea, který pomáhá starším lidem lépe se orientovat v digitálním prostředí a získat větší sebejistotu. Účastníci se učí rozpoznávat podvodné situace, bezpečně pracovat s mobilním telefonem a internetem nebo ověřovat informace online.

Program je dostupný prezenčně ve více než stovce knihoven napříč Českem ve spolupráci s organizací Moudrá sovička a Sdružením knihoven, nebo v přehledných online lekcích na stejnojmenném webu. Od jara je bezplatná podpora dostupná také ve všech prodejnách Vodafonu, kde vyškolení zaměstnanci poskytují individuální poradenství a pomáhají seniorům najít vhodnou formu podpory, ať už jde o kurzy, osobní asistenci nebo online vzdělávání. Pomoc je otevřená všem bez ohledu na to, u jakého operátora mají své služby.

Více informací najdete na www.nadacevodafone.cz.

Výzkum realizovala agentura Ipsos prostřednictvím online dotazníku v září 2026 mezi 525 lidmi ve věku šedesát až osmdesát let.

Zdroj: Vodafone