Výstava fotografa Pavla Máry v Galerii Špejchar představí čtyřicet let jeho tvorby
ECHOES. BLACK AND WHITE je název výstavy renomovaného českého fotografa Pavla Máry. Otevřena bude od 13. října do 28. listopadu 2026 v Galerii Špejchar v Chomutově. Umělecky i technicky originální snímky se zaměřují na osobité zachycení lidských těl a tváří. Většina pochází z významných černobílých cyklů z let 1986 až 2024. Výstava představí také dva nové, dosud nevystavené triptychy zachycující dvě mladé ženy. Zážitek návštěvníků umocňují velké formáty fotografií i promyšlená instalace, kterou Pavel Mára spolu s kurátorkou Radanou Ulverovou vytvořili přímo pro mimořádný prostor galerie nacházející se v objektu bývalého jezuitského kostela. V průběhu výstavy fotograf zároveň oslaví své 75. narozeniny.
Kurátorka Radana Ulverová připomíná, že „Pavel Mára má za sebou více než padesát samostatných výstav doma i v zahraničí a zúčastnil se mnoha kolektivních prezentací. Na české fotografické scéně je nepřehlédnutelným solitérem.“ Současná výstava podle ní vznikla jako dialog mezi velkoformátovými černobílými fotografiemi a raně barokní architekturou prostoru. „Nejde o klasickou retrospektivu, přestože čas zde hraje důležitou roli,“ dodává.
Pavel Mára své dílo rozvíjí především v cyklech. Prostřednictvím portrétů a aktů zkoumá lidskou intimitu, kterou zachycuje v proměnách světla a perspektivy. Třicet let působí také jako pedagog Institutu tvůrčí fotografie Slezské univerzity v Opavě, kde přednáší fotografování architektury, aktu a barevnou výtvarnou fotografii.
„Výstava propojuje jedny z mých nejstarších cyklů s několika novými, jde o období přesně čtyřiceti let – 1986 až 2026,“ říká Pavel Mára. „Hodně nás s kurátorkou překvapilo, jak i ty nejstarší fotografie v daném prostoru dobře fungují s těmi nejnovějšími.“
Figury a portréty Návštěvníci galerie uvidí snímky z cyklů Figury ’86 (1986), Portréty (1988–89), Reversible (2009–2021), Negativní hlavy ’10 (2010), Mechanické portréty (Hlava G, 2022 a The Body in Motion, 2024). Těla, tváře či lidé jsou na nich často anonymní, v případě cyklu Portréty z konce osmdesátých let však jde o známé umělecké osobnosti. Před Márovou kamerou se tak ocitli například Michael Rittstein, Viktor Pivovarov, Ivan Bukovský nebo teoretička fotografie Anna Fárová.
Podoby ženského těla Pozornost vzbuzují i oba poprvé vystavené realistické triptychy. Prvním je Portrét E. Š., velkoformátová fotografie hlavy mladé ženy s jizvou, která se stala titulním snímkem výstavy. Triptych Marie Magdaleny pojatý v životní velikosti navazuje na slavný Triptych Evy I (1990). V obou případech jde o realistické záběry nahého ženského těla nasnímané velkoformátovou kamerou s perspektivním vyrovnáním, technikou běžně používanou při fotografování architektury.
Zajímavým způsobem vznikla i seriální fotografie ženského aktu The Body in Motion složená z 21 dílů. Vertikální posuny fotoaparátu vyvolávají u pozorovatele pocit, že se světlo na jednotlivých snímcích mění a celé tělo se otáčí.
Když fotografovat, tak podle sebe Metody své práce i vznik jednotlivých děl přiblíží Pavel Mára během komentované prohlídky. Termín galerie upřesní v průběhu září. K výstavě vznikne také katalog s textem historika fotografie Pavla Scheuflera.
„Fotografie je dnes možná technicky jednodušší a dostupnější, ale vyjádření uměleckého záměru zůstává stejně náročné jako dříve, i v době umělé inteligence,“ říká Mára. Stejný přístup předává i studentům Institutu tvůrčí fotografie, které podporuje v tom, aby nepodléhali trendům a fotografovali především podle sebe.
Se studenty nyní připravuje ve spolupráci s Uměleckoprůmyslovým museem v Praze výstavu v Domě U Černé Matky Boží. Na jaře příštího roku zde představí různé interpretace kubistické vily architekta Josefa Gočára v Libodřicích.
A proč má podle něj smysl chodit na výstavy fotografií? „Umění je podstatnou součástí naší existence, něčím, co nám pomáhá žít,“ uzavírá.
Pavel Mára (nar. 20. 10. 1951 v Praze) patří k uznávaným evropským fotografům. Věnuje se především portrétu a aktu a vytváří vlastní estetický svět, v němž neúnavně experimentuje se světlem, barvou, materiály i formáty. Je autorem více než tří desítek černobílých i barevných sérií. Od roku 1996 působí pedagogicky na Institutu tvůrčí fotografie Slezské univerzity v Opavě. Asociace profesionálních fotografů mu v roce 2015 udělila ocenění Osobnost české fotografie. V roce 2026 dokončil cyklus Mechanické portréty a chystá návrat ke klasické velkoformátové fotografii. V novém cyklu se chce prostřednictvím detailů lidského těla dotknout jeho zranitelnosti.
