Teorie demokracie se zabývá podstatou hodnot i funkčních zákonitostí obsahu a procesů demokracie. Předpokladem demokracie je forma „vedení“, při níž se správy a řízení státu účastní všichni plnoprávní občané. Zřízení je založeno na principu podřízení menšiny většině, uznání rovnosti, svobod a politických práv občanů a suverenity lidu. Vůle lidu se realizuje všeobecnými volbami.

Vztah občana a státu:

• občan má jak práva, tak povinnosti
• rovnost lidí před zákonem
• jsou respektována základní lidská práva a svobody
• stát je založen na demokratických hodnotách, jejich změna je nepřípustná
  pravidelné volby založené na všeobecném, přímém, rovném a tajném hlasovacím právu

Forma vlády, která je založena na rovnosti svobody, politických právech občanů, právu podřízenosti menšiny většině obyvatelů, realizovaná rovným volebním právem, která  může  být  realizována v několika základních formách:

• Přímá – kde všichni plnoprávní občané volí nejvyšší představitele státu či příslušných regionálních orgánů prostřednictvím volebního lístku.
• Zastupitelská – reprezentativní, kdy plnoprávní občané volí své zastupitele (také poslance a delegáty), kteří následně volí nejvyšší představitele.
• Většinová - klade důraz na rozhodnutí většiny. Vyžaduje, aby občané byli ochotni se ho účastnit. 
• Konsensuální - politická rozhodnutí jsou výsledkem střetu zúčastněných stran
• Konsociační - demokracie je stabilizována pomocí kartelu politických elit

Klasickou liberální teorie J. S. Milla: vychází z premisy delegace a převádění úkolů voliči na zastupitele

Teorií demokracie J. Schumpetera: odráží skutečnou praxi a spíše předpokládá, že kandidáti soutěží na trhu politických osobností a stran, z nichž si volič vybírá a po volbách na ně má již jen omezený vliv.