Ve tři hodiny ráno se ručičky hodin posunou zpět na druhou hodinu. Noc ze soboty na neděli tak bude o šedesát minut delší. Standardní čas, často nepřesně označovaný jako zimní, bude platit následujících pět měsíců, a to až do 28. března 2027, kdy se opět přejde na letní čas.

O hodinu navíc, ale ne vždy bez následků

Pro většinu lidí znamená podzimní změna času příjemný bonus v podobě delšího spánku. Organismus si na ni zpravidla zvyká lépe než na jarní posun, kdy naopak o hodinu přicházíme. Přesto i podzimní změna může u citlivějších jedinců vyvolat únavu, poruchy koncentrace nebo krátkodobé problémy se spánkem.

Odborníci dlouhodobě upozorňují, že lidské tělo funguje podle biologických hodin, které reagují na pravidelný rytmus světla a tmy. Každý zásah do tohoto systému proto může vést k dočasnému rozladění organismu. Některé studie navíc naznačují zvýšený počet dopravních nehod či zdravotních komplikací krátce po změně času.

Proč byl letní čas vůbec zaveden?

Myšlenka střídání letního a standardního času vznikla především z ekonomických důvodů. Cílem bylo lépe využít denního světla a omezit spotřebu elektrické energie na osvětlení domácností, úřadů i továren.

Tento koncept však vycházel z podmínek počátku 20. století. Dnešní energetický systém funguje zcela odlišně a řada odborníků se shoduje, že úspory elektřiny jsou ve srovnání s minulostí minimální nebo prakticky zanedbatelné. Debata o skutečných přínosech střídání času proto pokračuje již řadu let.

Na druhou stranu zastánci letního času argumentují delšími světlými večery, větším prostorem pro volnočasové aktivity a pozitivním vlivem na psychickou pohodu lidí během jarních a letních měsíců.

Jak je to v dalších zemích?

V zemích Evropské unie se hodiny posouvají současně. Přechod na letní čas nastává vždy poslední neděli v březnu, návrat na standardní čas pak poslední neděli v říjnu.

Mimo Evropu se pravidla liší. Ve Spojených státech a většině Kanady začíná letní čas již druhou březnovou neděli a končí první listopadovou neděli. Některé kanadské provincie a území ovšem střídání času vůbec nevyužívají.

Mnoho zemí světa se navíc rozhodlo systém změn času zcela opustit. Typické je to zejména pro státy v tropických oblastech, kde se délka dne během roku výrazně nemění, a střídání času by tak nepřinášelo žádný praktický efekt.

Na jižní polokouli je situace opačná. V době, kdy Evropa vstupuje do zimního období, mají například Austrálie nebo Nový Zéland léto, a případný letní čas proto využívají v jiných měsících roku.

Více než sto let historie

První rozsáhlé zavedení letního času přišlo během první světové války v roce 1916. K průkopníkům patřilo Německo, Rakousko-Uhersko nebo Velká Británie. Hlavním důvodem byla snaha šetřit energií v náročných válečných podmínkách.

V následujících desetiletích se systém několikrát měnil a v různých státech fungoval odlišně. Na území bývalého Československa se pravidelné každoroční střídání času zavedlo v roce 1979 a přetrvalo až do současnosti.

Skončí někdy změny času?

Otázka zrušení střídání času se v Evropské unii řeší již řadu let. Původně se počítalo s tím, že poslední změna proběhne v roce 2021. Členské státy se však nedokázaly shodnout, zda si ponechat natrvalo letní, nebo standardní čas.

Jednání navíc ovlivnila pandemie covidu a další evropské priority. Výsledkem je, že změny času pokračují i nadále.

Česká republika proto zachovala systém střídání času také v dalších letech. V roce 2026 bylo schváleno jeho pokračování až do roku 2031, což znamená, že si hodinky budeme posouvat ještě minimálně několik následujících sezon.

Přechod na standardní čas (zimní):

• neděle 25. října 2026
• ve 3:00 se hodiny vrátí na 2:00

Přechod na letní čas:

• neděle 28. března 2027
• ve 2:00 se hodiny posunou na 3:00

Ať už patříte k příznivcům, nebo odpůrcům střídání času, jedno je jisté. Poslední říjnovou neděli si většina z nás bude moci dopřát o hodinu delší noc a o něco pomalejší probuzení do podzimního rána.