Pokud by návrh v budoucnu prošel celým schvalovacím procesem, znamenalo by to konec současného systému, kdy domácnosti přispívají na fungování veřejnoprávních médií prostřednictvím pravidelných měsíčních plateb. Místo toho by Česká televize a Český rozhlas získávaly peníze přímo ze státního rozpočtu. 

Spor není jen o 205 korun měsíčně

Na první pohled se může zdát, že hlavním tématem je samotná výše poplatků. Dnes domácnosti platí 150 korun měsíčně za televizní poplatek a 55 korun za rozhlasový, dohromady tedy 205 korun měsíčně.

Ve skutečnosti se ale vede mnohem širší debata. Jedna strana tvrdí, že současný model je zastaralý a neodpovídá době, kdy lidé sledují obsah především prostřednictvím internetu, mobilních telefonů nebo počítačů. Druhá strana považuje poplatky za důležitý nástroj, který pomáhá zachovat nezávislost veřejnoprávních médií na politické moci. 

Zastánci změny mluví o modernizaci systému

Podporovatelé zrušení koncesionářských poplatků argumentují tím, že současný systém již neodpovídá mediální realitě 21. století. Poukazují také na skutečnost, že od roku 2025 se povinnost platit rozšířila i na domácnosti, které nevlastní klasický televizor či rádio, ale mají například chytrý telefon nebo počítač připojený k internetu. 

Podle zastánců reformy by financování prostřednictvím státního rozpočtu mohlo být jednodušší, přehlednější a administrativně méně náročné. Zároveň odmítají tvrzení, že by změna automaticky znamenala ohrožení demokracie nebo nezávislosti veřejnoprávních médií. 

Odpůrci varují před politickým vlivem

Kritici návrhu naopak upozorňují, že právě oddělené financování prostřednictvím koncesionářských poplatků vytváří určitou bariéru mezi médii veřejné služby a politickou reprezentací.

Podle nich by přímé financování ze státního rozpočtu mohlo v budoucnu otevřít prostor pro větší vliv politiků na fungování veřejnoprávních institucí. Obavy se týkají také případného snižování rozpočtu, které by mohlo mít dopad na rozsah zpravodajství, regionálního vysílání, kulturních pořadů nebo původní televizní tvorby. 

Vyhrocená noc ve Sněmovně

Samotné projednávání návrhu patřilo k nejdramatičtějším parlamentním jednáním posledních měsíců. Debata trvala téměř dvacet hodin a provázely ji spory o program schůze, délku rozpravy i pevně stanovený čas hlasování. Současně se před budovou Poslanecké sněmovny konaly protestní akce části veřejnosti. 

Opozice kritizovala způsob projednávání návrhu a označila postup vládní většiny za nestandardní. Vládní představitelé naopak argumentovali snahou zabránit obstrukcím a umožnit hlasování o předloze. 

Co bude dál?

Navzdory nočnímu hlasování zatím ke zrušení koncesionářských poplatků nedošlo. Návrh pouze postoupil do další fáze legislativního procesu a čekají ho další jednání i hlasování. O definitivní podobě financování veřejnoprávních médií tak zatím rozhodnuto není. 

Jisté je pouze to, že diskuse o budoucnosti České televize a Českého rozhlasu bude pokračovat. Nejde totiž jen o poplatky, ale o otázku, jakým způsobem financovat média veřejné služby v digitální době a jak současně zajistit jejich dlouhodobou stabilitu i nezávislost. 

Foto: Šárka Zídková

Zdroje

• iROZHLAS: Koaliční poslanci poslali návrh zrušit poplatky pro Český rozhlas a Českou televizi do druhého čtení
• Newstream: Konec koncesionářských poplatků je blíž. Sněmovna zažila dvacetihodinovou bitvu
• MAM: Do rána ve Sněmovně, do noci v ulicích. Rušení poplatků ČT a ČRo jde dál
• Byznysdeník: Koncesionářské poplatky v roce 2026. Jak se změnila pravidla a co může přijít dál