Silvie Kořistková: Jsem vodnář, potřebuji tvořit a zkoušet nové věci, techniky a nová témata
Už když vstoupila do světa výtvarného kumštu před pár lety, byla malířka Silvie Kořistková mimořádně tvořivá a kreativní. Nejenže dnes s úspěchem vystavuje doma a v zahraničí, ale také stačila vybudovat vlastní galerii. Jak říká v rozhovoru, tak ji prý inspiruje většinou okolí, příroda, myšlenky, emoce a nálada.
Když se zeptám na vaše léto, tak jaké bylo? Předpokládám, že byl relax, ale určitě i umělecká tvorba. Nebo se pletu?
Léto bylo pro mne velice tvořivé. Miluji tvořit na naší zahradě pod širým nebem, se sluncem nad hlavou a ve společnosti svých čtyřnohých chlupatých asistentů, to je to nejkrásnější prostředí a ta nejkrásnější energie, jaká pro mne existuje. Toho volna jsem si moc neužila. Dovolenou jsem díkybohu stihla v září, což bylo třináct dní v Chorvatsku. Návrat byl však velmi krušný, neboť při letošních povodních byl zatopen dům mých rodičů, takže jsme absolvovali rychlé vynášení do patra všeho, co se dalo, a poté velmi namáhavé a zdlouhavé odstraňování bahna a vody z interiéru a zahrady…
Přesto jste měla minulé týdny či měsíce náročné i co se týče vaší tvorby i prezentace. Kde všude jste vystavovala?
Během léta také probíhaly mé výstavy, například autorská výstava v Galerii Artnumber23 – Bid4auction v Praze, v červnu jsem měla výstavu své tvorby ve své Galerie Silvie Kořistkové v Orlové a zúčastnila jsem se soutěže, kterou vyhlásila Nadace FOUNDATION MAIRIE DES ARTS, kde byl vybrán jeden můj akt na výstavu v rezidenci FREJŠTEJNHOUSE, kde jsem se zúčastnila vernisáže této společné výstavy. Dále jsem měla výstavu na oslavách 60. let založení společnosti Ostravské komunikace, a.s. a na módní akci FASHION STORM v Ostravě. Můj plán na léto byl sice, že si odpočinu a budu relaxovat, myslím, že mi opět jako každoročně vůbec nevyšel…
Pokračovala jsem ve své stávající tvorbě jako je například série aktů Jemné křivky, ale vznikly také nové série obrazů, ať už čistě abstraktních série Ozvěny a série Zlaté proměny, tak i poloabstraktních aktů série RED FANTASY, ze které vyhrál jeden právě v již zmíněné soutěži nadace.
Zajímalo by mě, co vás třeba zrovna při tvorbě nového díla nabudilo?
Například při tvorbě abstraktních obrazů série OZVĚNY, ve mně přímo burcovala energie léta, chuť vytvořit něco velmi energetického, výrazného a pozitivního. Zářivá barevná souhra sytě červené a teplé žluté, kterou přímo miluji, navozují pocit dynamického pohybu a nabízí pohled do éterické krajiny formované podvědomím. Neustálý tok informací, měnících se životních proudů a energií nás nenechává v klidu. Naše vnímání se pak odráží v ozvěnách,
v reakcích na vše, co se kolem i v našem nitru děje.
A už máte v plánu, do čeho se pustíte v následujících týdnech?
Ano, obdržela jsem objednávku od klientů na velký abstraktní triptych, jehož celkový rozměr bude 360 x 200 cm. Právě jako pokračování série OZVĚNY, takže není na co čekat a ihned se do něho pustím, dokud se nabízí babí léto a mohu tvořit tohoto obříka na zahradě.
Vím, že máte vlastní galerii, ale existují i jiné galerie, kde jsou vaše obrazy k mání…
Ano, mám vlastní galerii, ve které každý měsíc prezentuji jiného současného autora. V podkroví galerie se nachází můj ateliér, kde klienti mohou vidět moji tvorbu. Nyní jsou mé obrazy dále vystaveny v Ostravě na dvou stálých místech: ve velkém prostoru SKELET KAFE, a také přímo v centru na náměstí v KÁVÁRNĚ U ZLATÉ KORUNY. V Praze jsou ještě do října mé obrazy v GALERII ARTNUMBER 23 - Bid4auction. Nově bude i má tvorba vystavena od 17. října do 30. listopadu v ORIGINAL GALLERY HOUSE OF ART. A 26. a 27. října se koná oblíbený OPEN ART FEST v Praze na výstavišti v Holešovicích, které se účastní přes 200 tvůrců, budu zde mít svůj stánek a ráda vás všechny uvidím osobně.
Závěr roku bude pro mne třešničkou na dortu, kdy mě v prosinci The gallery STEINER Vienna zastupuje na výstavě v Miami USA. V letošním roce uskutečním celkem 16 výstav, není toho málo…
Snad nebudu neslušný, když se zeptám, jak dlouho se profesí malířky či galeristky věnujete?
Jako malířka jsem vstoupila do světa výtvarného kumštu před šesti lety, kdy začala jsem malbou zvířecích portrétů a abstrakty. Vlastní galerii ve městě Orlová jsem otevřela 1. října 2021, takže bude brzy její tříleté výročí.
Vzpomenete si na vaši první výstavu?
Na to se nedá zapomenout. Byla věnována právě kočičím a psím portrétům a byla v kočičí kavárně Čauky Mňauky v Ostravě v roce 2018, kde pořádají výstavy. Ty emoce, které zažijete při první výstavě jsou úžasné.
A na které výstavy či prezentace nejradši vzpomínáte? A kde to bylo?
Asi největším zážitkem pro mne byla výstava v The gallery STEINER ve Vídni v Rakousku, byla to má první zahraniční výstava. Dále mým oblíbeným výstavním místem, které je nedaleko mého domova, je galerie v Zámečku Petrovice v Petrovicích u Karviné, měla jsem tam již dvě výstavy a v červnu 2026 je plánována třetí.
Ráda se se svou tvorbou prezentuji na neobvyklých akcích, to zmíním například módní akci v Ostravě FASHION STORM, která se koná každoročně, podporuje místní návrháře a umělce a koná se vždy na nějakém jiném zajímavém místě v Moravskoslezském kraji. Každá výstava stojí za zmínku, čím mě oslovila, ale to bychom napsali román.
Viděl jsem jenom zlomek vaší krásné tvorby, ale mám pocit, že je z vaší tvorby cítit žena, harmonie, poetika, ale také abstraktní geometrická linka, hudba, příroda. Je to docela velký záběr.
Má tvorba je skutečně různorodá. Jsem vodnář, potřebuji tvořit a zkoušet nové věci, techniky, nová témata. A tím vznikají mé série, ke kterým se v různých obdobích vracím a pokračuji v jejich tvorbě. Když maluji akty, tvořím je harmonickou, jemnou snovou formou a aby vždy vysílaly pozitivní energie s důrazem na pocit hlubokého klidu a introspektivní krásy většinou v dialogu a kontrastu s rozbouřenými emocemi uvnitř… Při malbě abstraktů se snažím o vyjádření dynamické, pozitivní a inspirativní energie.
Navíc mám pocit, že jste milovnice zvířat…
Zvířata miluji, vlastním nyní velikého psa, kočku a kocoura. Zvířata mám kolem sebe od narození a nedovedu si bez nich vůbec život představit.
Co vás obvykle inspiruje a komu jsou vaše obrazy určeny?
Inspiruje mne okolí, příroda, myšlenky, emoce, nálada. Třeba jedu kolem popraskané stěny nebo zrezivělé cedule a pomyslím si – to by byla abstrakce! Nebo na někoho dlouze koukám a ukládám si jeho rysy do paměti. Myslím si, že to funguje přesně tak, jak se já vyvíjím a měním, tak se vyvíjí a mění mé umění. Ráda styly měním a myslím, že je to přirozený proces v životě většiny umělců.
Mé obrazy jsou asi určeny stejně nastaveným a naladěným lidem jako já. Často o své tvorbě slyším: chci něco od vás, chci totiž ráno vstát a usmívat se, nebo chci přijít domů a mít dobrou náladu… V aktech pak oslovuji klienty, kteří obdivují jemnou a něžnou, ženskou, estetickou krásu.
Ovlivňuje vás i hudba, a pokud ano, tak jakou muziku máte ráda?
U malování hodně poslouchám audioknihy a hudbu. Mám ráda relaxační meditační hudbu. Nejraději poslouchám skladby, kde hraje klavír. Ale někdy u malování řádím na skupinu Lucie (smích).
Nedávno jste mi říkala, že byste měla v příštím roce vystavovat ve Španělsku. Kde přesně?
V příštím roce mám již naplánováno vystavovat v PORT GALLERY v Barceloně ve Španělsku. Zúčastním se ART EXPA ve Slovinsku a opakovaně budu mít výstavu v Polsku.
Když jste hotova s obrazem, kdo jej pak jako první uvidí?
Tak nejčastěji jsou to má zvířata, neuvěříte, ale kocour Quentin, vždy zkontroluje, co jsem namalovala, a to si nedělám legraci (smích). Pak největší můj kritik všech kritiků, ihned po mně, je můj partner a po něm je vidí má dcera.
Robert Rohál
Foto: archiv Silvie Kořistková